Vzrušující pohádky o nastávající katastrofě
10.8. 2021
Šestá zpráva IPCC zveřejněná včera dále vyvolává znepokojení nad klimatickou mimořádnou situací obvyklými katastrofickými prognózami, pokud nebudou přijata okamžitá politická a hospodářská opatření. Data však vyvracejí neustálý nárůst teplot, zatímco je užitečné připomenout, jak OSN v roce 1989 spustilo poplach, s jehož pomocí dostaly vlády pouhých deset let na zvrácení tohoto trendu. Uplynulo 30 let a tyto katastrofy se nikdy neprojevily.
Zpráva Sandry Mondainiové a Raimonda Vianella se dokonale hodí ke zveřejnění zprávy IPCC (Mezivládního panelu pro změnu klimatu), orgánu OSN, který se zabývá změnou klimatu. Jak se všeobecně očekávalo, klimatická katastrofa, která již probíhá, se projevuje vzestupem moří, globálními teplotami mimo kontrolu, extrémními událostmi, které se zbláznily, táním ledovců a tak dále. Pokud to bude pokračovat, bude to prý konec planety a některé škody jsou již nevratné, musíme okamžitě jednat, abychom zachránili to, co lze zachránit.
Co? Je zřejmé, že rychle eliminujeme všechna fosilní paliva, uhlí v čele (ale také metan musí být zařazeno na seznam "nepředstavitelných") a vše nutno zaměřit na obnovitelné zdroje, jako je vítr a sluneční energie. Stručně řečeno, je to "červený kód pro lidstvo", jak řekl generální tajemník OSN Antonio Guterres, což naznačuje mez poplachu, kterou nelze překročit: po červeném kódu je to jen katastrofa.
Zpráva IPCC – ta, která byla zveřejněna včera, je první ze tří částí, z nichž poslední bude zveřejněna v roce 2022 – se dostane do předsudku, aby vyvíjela tlak na příští mezinárodní konferenci o klimatu (COP26), která se bude konat v listopadu v Glasgow a jejíž neúspěch je již poznamenán. "Věda promluvila, teď je to na politice", je obvyklý refrén, který se včera opakoval, aby připisoval narativ, že existuje vědecký svět naprosto jednomyslně, který věří, že existuje bezprecedentní klimatická nouze, a pak svět hlav vlád, kteří nemají skutečnou vůli přijmout nezbytná opatření pro sinite volební zájmy.
Ale právě to je pouhé vyprávění, ale nikoliv realita. Ostatně o jaké vědě tu byla řeč? A zde je třeba mít na paměti, že IPCC není vědeckým orgánem, jak se obecně věří, ale politickým orgánem, jak název napovídá: je to mezivládní orgán pod záštitou OSN. Jsou v něm vědci, ale nejen onia vůbec nejsou většina: a to natolik, že současný prezident IPCC, jihokorejský Hoesung Lee (v úřadu od roku 2015), je ekonom a jeho předchůdce Rajendra Pachauri (2002-2015) byl inženýr. Proto je vědecko-politická konfrontace čistou mystifikací. IPCC navíc nevytváří vlastní vědeckou práci, ale jednoduše syntetizuje stávající studie o klimatu a zjevně ne všechny studie, vzhledem k tomu, že tisíce vědců rozhodně popírají existenci klimatické nouze.
Od roku 1990 IPCC pravidelně vypracovává hodnotící zprávy, jako byla ta, která byla předložena včera (předchozí byla v letech 2013-2014) a cíl je vždy politický: vytvořit klimatický alarm (přebytek emisí CO2, oxid uhličitý), aby pak tlačil vlády k přijetí požadovaných rozhodnutí (odstranění fosilních paliv) a přesvědčil veřejné mínění, aby přijalo daně a omezení svobody, zásahy, které by bez nouzového stavu nikdy nepřijaly.
Pokud se vám zdá, že velmi se to velmi podobá mechanismu o situací v Covidu, se vším, co následuje, dobře víte, že to není náhoda: existuje vykonstruovaná totalita, která postupuje ve velkých krocích využíváním tématu údajných globálních mimořádných událostí (ale budeme mít příležitost se tímto tématem znovu ujímat) a vštěpovat obyvatelstvu strach.
Vrátíme-li se k včera předložené hodnotící zprávě VI., je zde malý detail, který se opomíjí, a to, že neexistuje lineární nebo bouřlivý růst globálních teplot (i když emise CO2 vzrostly), dnes jsme přesně na úrovni, na které jsme byli v době poslední zprávy IPCC (2014), jak ukazuje tento graf, převzatý z databáze Hadcrut5 upravené britskou MetOffice.
V praxi po zvýšení teploty v období 2002-2014 následuje multifázové období charakterizované událostí El Nino (2015-2020) a nyní pokles teplot, který nás přivádí zpět na úroveň roku 2014. který se zatím jeví jako kandidát na nejchladnější rok od roku 2014 a možná i na rok 2005. Ti, kdo skutečně dělají vědu, by měli vyvracet tato data, která jsou v rozporu s teoriemi o globálním oteplování. A nejen toto: vzhledem k tomu, že jsme nyní zvyklí na crescendo klimatických alarmů, je srování poplachů z minulosti zdravým cvičením v realismu. Připomeňme si tedy, že v roce 1989,těsně před první zprávou IPCC, OSN zahájila Deklaraci o klimatické mimořádné situaci, známou také jako "Deset let na záchranu světa".
Ředitel Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) Noel Brown prohlásil, že "celé národy by mohly být vymazány z povrchu zemského kvůli stoupající hladině moří, pokud se trend ke globálnímu oteplování do roku 2000 nezvrátí". Záplavy na pobřeží a ničení plodin způsobí exodus "ekologických uprchlíků", což povede k politickému chaosu. "Vlády mají desetiletou lhůtu k vyřešení problému skleníkových plynů, než se situace zcela vymkne lidské kontrole."
Zpráva UNEP ve spolupráci s Agenturou USA pro životní prostředí zašla do podrobností: vzhledem k tomu, že oteplování způsobuje tání polárních ledovců a hladina oceánů se měla zvýšit o jeden metr: Maledivy a další ostrovy by byly zaplaveny vodou, stejně jako šestina Bangladéše, která by se v důsledku toho by se musela vypořádat s 23 miliony vysídlených osob; a Egypt by byl zredukován na hladovění, protože pětina jeho zemědělské půdy v deltě Nilu by byla ponořena, což by způsobilo ztrátu potravin potřebných pro obyvatelstvo.
Od roku 2000 uběhlo více než dvacet let, a u nic - stejně jako u jiných katastrofických předpovědí - nic z toho se nesplnilo. Není ani nejmenší důvod věřit, že se naplní stejné předpovědi, které se včera opakovaly už popáté. Místo toho je zcela jisté, že katastrofu způsobí samotné velmi nákladné klimatické politiky, které se již ukázaly jako neúspěšné: obrovské investice, které již byly provedeny do obnovitelných zdrojů a technologií ke snížení emisí CO2, ničí západní průmyslová odvětví a přesouvají velkou část výroby do Číny, kde používání fosilních paliv není nijak omezeno a chrlí CO2. Výsledkem je, že globální emise CO2 pokračují a budou i nadále růst. A rozhodně to nebude ten »umpteenth alarm« od IPCC, který změní realitu.
Nuova Bussola quotidiana
