Vlažná rakce Vatikánu na stoletou událost v USA
Řím) Poté, co Papežská akademie pro život reagovala na rozhodnutí stoletíNejvyššího soudu USA překvapivě málo emotivně, Andrea Tornielli, šéfredaktor všech vatikánských médií, zveřejnil úvodník. Lze předpokládat, že tato redakce byla předem dohodnuta se společností Santa Marta. Důležitější však je, že František při modlitbě Anděl Páně se vůbec nezmínil o tomto senzačním rozhodnutí ve prospěch práva na život.
Tornielliho zvolený název je pojat jako program:
"Vždy na celý život.
Doufejme, že rozhodnutí Nejvyššího soudu USA bude využito jako příležitost k přijetí zákonů na ochranu života, práv žen a mateřství."
A dále:
"Rozhodnutí Nejvyššího soudu, které po půl století ruší legalizaci potratů na federální úrovni ve Spojených státech a dává jednotlivým státům pravomoc přijímat příslušné zákony, může být závažnou příležitostí k zamyšlení nad životem, ochranou bezbranných a odložených, nad právy žen a ochranou mateřství.
Je to téma, ke kterému se papež František důrazně a jednoznačně vyjadřuje od začátku svého pontifikátu. V dokumentu "Evangelii gaudium", který nastiňuje plán činnosti současného římského biskupa, se uvádí:
"Mezi těmito slabými, o které se církev přednostně stará, jsou také nenarozené děti, ty nejbezbrannější a nejnevinnější ze všech, kterým chce dnes někdo upřít lidskou důstojnost, aby si s nimi mohl dělat, co chce, vzít jim život a prosazovat zákony, aby tomu nikdo nemohl zabránit. Aby se zesměšnila obrana nenarozeného života ze strany církve, je její postoj často prezentován jako ideologický, obskurní a konzervativní. Ochrana nenarozeného života však úzce souvisí s ochranou každého lidského práva. Předpokládá přesvědčení, že lidská bytost je vždy posvátná a nedotknutelná, v každé situaci a v každé fázi svého vývoje. Je to cíl sám o sobě a nikdy ne prostředek k řešení jiných problémů.
Seriózní a společná úvaha o životě a ochraně mateřství by vyžadovala opustit logiku protikladných extrémů a politické polarizace, které bohužel často provázejí diskusi o této otázce a brání skutečnému dialogu.
Být vždy pro život znamená být znepokojen, například když se zvyšuje úmrtnost žen v důsledku mateřství: Ve Spojených státech se podle údajů ze zprávy federálního Centra pro kontrolu a prevenci nemocí zvýšil z 20,1 úmrtí žen na 100 000 živě narozených dětí v roce 2019 na 23,8 úmrtí žen na 100 000 živě narozených dětí v roce 2020. Je pozoruhodné, že míra mateřské úmrtnosti černošských žen v roce 2020 činila 55,3 úmrtí na 100 000 živě narozených dětí, což je 2,9krát více než u bělošských žen.
Být pro vždy život znamená ptát se, jak pomoci ženám počít nový život: Podle statistik ve Spojených státech žije přibližně 75 % žen, které podstoupí potrat, v chudobě nebo má nízký příjem. Podle studie zveřejněné v Harvard Review of Psychiatry 9. března 2020 má pouze 16 % zaměstnanců v soukromém sektoru přístup k placené rodičovské dovolené. Téměř každá čtvrtá matka, která nemá nárok na placenou dovolenou, je nucena vrátit se do práce do deseti dnů po porodu.
Být vždy pro život znamená také bránit ho před hrozbou střelných zbraní, které se bohužel staly jednou z hlavních příčin úmrtí dětí a mladých lidí v USA.
Doufejme proto, že se debata o rozhodnutí Nejvyššího soudu USA nezúží na ideologickou konfrontaci, ale že bude impulsem k tomu, aby se na obou stranách oceánu položila otázka, co znamená vítat život, bránit ho a podporovat ho prostřednictvím příslušných právních předpisů."
Tornielli se ve svém komentáři zabývá některými specifiky USA. Bylo by však lepší sociální otázku příliš neprotřepávat. V Evropě, kde jsou skutečností všechna všechna zlepšení, k nimž Tornielli nabádá pro USA, se potratová jatka stále pořádají. Zlepšení pracovních podmínek je vedlejší. Problém potratů je zásadnějšího charakteru. To je známo již desítky let, a proto je tón a důraz Tornielliho úvodníku udivující.
V Santa Martě zřejmě raději udržují rozsah a význam rozhodnutí Nejvyššího soudu USA století na nízkém plameni. Německá redakce zatím úvodník nezveřejnila.
O víkendu se v Římě konalo 10. světové setkání rodin. V sobotu večer se při této příležitosti konala mše na Svatopetrském náměstí. František se zúčastnil, ale z oslav byl omluven kvůli problémům s kolenem. V neděli se účastníci Světového setkání rodin opět sešli na Svatopetrském náměstí, aby se s Františkem pomodlili Anděl Páně a vyslechli si jeho promluvu.
Přestože příležitost a prostředí mohly být jen stěží vhodnější, František se ve své sobotní homilii ani v nedělním projevu nezabýval rozsudkem století šesti odvážných soudců Nejvyššího soudu USA. Po modlitbě Anděl Páně se zmínil o znepokojení nad situací v Ekvádoru, vyjádřil soustrast rodině a spolusestrám řeholnice zabité na Haiti a pozdravil poutníky "z Itálie a dalších zemí".
Církevní představitel pak řekl:
"Přeji vám hezkou neděli. A prosím, nezapomeňte se za mě modlit."
A odešel.
Nenarození zůstali velcí nepojmenovaní, stejně jako horentní prohřešky narozených proti nim. Je to ve staré Evropě tak těžké, pokud jde o právo na život? Je to pro Svatý stolec tak obtížné, když jde o rozpor s levicovým mainstreamem?
Kathollisches
