Varovný sen sv. Jana Bosca
NOVÉNA KE SV. JANU BOSKOVI
Otci a učiteli mládeže
Úcta ke světci:
Všichni světci žili běžný lidský život své doby a prožívali ho se všemi ostatními. Co je odlišovalo, bylo to, že k životu přistupovali jinak – pravdivě, poctivě, že byli štědří, laskaví atd., že krátce řečeno, žili podle Božích příkazů. Protože se tím hodně odlišovali, stávali se viditelnými vzory správného jednání. Světec, můžeme říci, je člověk, který svým životem ukazoval kvůli, moci, velikosti a kráse Boha, od něhož čerpal svou sílu.
Máme-li porozumět světci, musíme ho dobře pochopit v jeho pozemském životě, tedy jako člověka. Chceme se přeci setkat s tím krásným, ušlechtilým, milým, 
statečným, vzdělaným… člověkem a ne se sochou, obrazem… Chceme se s ním radovat, radit se s ním a pracovat s ním. Když se ke svatým obrátíme takto lidsky, přátelsky, velmi osobně, zjistíme, že se při hovoru s nimi začne ozývat něco v našem nitru. Máme dojem, že světci k nám promlouvají hlasem našeho vlastního svědomí, které se jejich vlivem probralo z polospánku. To je prvý krok na cestě k jinému, intenzivnějšímu a spravedlivějšímu životu. Světci nás pak vedou dál, učiní nás pozornými a bdělými, takže lépe vidíme skutečnost kolem sebe a můžeme ji lépe zvládat. Někdy se sžijeme s některým světcem tak, že doslova pokračujeme v jeho díle. Tehdy dojde k velké vnitřní změně. Nevoláme ke světci, aby něco v nebi u Pána Boha zařídil, ale on začne naším hlasem i dílem promlouvat ke světu kolem nás. (P. Piťha)
Co je to novéna:
Slovo novéna označuje počet devíti. Nejčastěji je to devět dnů věnovaných určitému tématu a nějakým směrem zaměřených proseb.
Počet devíti má v sobě cosi symbolického. Staré kultury dobře věděly, že těhotenství trvá devět měsíců. To je doba potřebná k tomu, aby se zrodil nový člověk. V praxi katolické církve se k témuž symbolu vázala dřívější praxe, která rozšiřovala dobu přípravy na Velikonoce tak, aby trvala devět týdnů. Neděle, kterou tato doba začínala, se jmenovala Devítník. Připomeňme si úsměvnou skutečnost, že týž počet devíti také známe z pohádek, kde vyřešení nějakého zápasu a záchrana leží za devaterem řek a hor.
Podstatou novény je jakási duchovní cesta vedoucí k nějakému kýženému cíli. Je to duchovní děj, který nás samé má proměnit tak, že se „zrodí nový člověk“ Máme přitom myslit nato, že získáme, obnovíme, posílíme nějakou ctnost anebo potlačíme nectnost, takže se naše osobnost promění k lepšímu. Jako vždy při duchovním a osobnostním růstu je třeba spolupráce naší vůle a touhy s pomocí boha. O pomoc můžeme ovšem žádat i některého světce, svatého přímluvce. Ten se za nás nejenom přimlouvá, ale také nás vede a povzbuzuje svým příkladem.
Novéna je konána jako devítidenní modlitba za vyslyšení určité prosby. (P. Piťha)
Úmysl novény: Za nová kněžská a řeholní povolání
Sen o postavě s deseti diamanty, jak jej zapsal sám Don Bosco:
10. září 1881 v den slavného jména Panny Marie byli salesiáni shromážděni v San Benigno Canavese a konali si duchovní cvičení. V noci ze dne 10. na 11. září, když jsem spal, nalezl jsem se v jedné krásně ozdobené dvoraně. Zdálo se mi, že se procházím s řediteli našich domů. Tu se před námi zjevil člověk v takovém jasu, že jsme na něho nemohli ani hledět. Podíval se na nás a beze slova začal se procházet opodál nás. Byl nádherně oblečen. Skvostný plášť pokrýval mu ramena. Na límci, kterým byl připjat, skvěla se tato slova: “Zbožná salesiánská společnost roku 1881”. Límec byl spojen stuhou, na konci které bylo napsáno: “Jaká má být”. Naši pozornost upoutalo 10 drahokamů. Neobyčejně se leskly. Na některé jsme mohli hledět jen s velkou těžkostí. Tři z nich byly na prsou. Na jednom bylo napsáno: VÍRA, na druhém: NADĚJE a na onom, který byl na prsou: LÁSKA. Čtvrtý drahokam byl na pravém rameni a bylo na něm napsáno: PRÁCE, na pátém, který spočíval na levém rameni, bylo napsáno: UMÍRNĚNOST. Na prvním na pravé straně bylo toto: SLIB CHUDOBY. Níže na druhém drahokamu bylo: ODMĚNA. Na levé straně výše: SLIB ČISTOTY. Záře tohoto vydávala neobyčejné světlo a přitahovala náš pohled, jako magnet přitahuje železo. Na nižším z levé strany bylo: PŮST. Paprsky všech pěti diamantů směřovaly proti prostřednímu diamantu.
Vysvětlení:
Aby nevzniklo nějaké nedorozumění, bude vhodné něco poznamenat. Tyto diamanty vyzařovaly zvláštní paprsky, které se vznášely jako nějaké plaménky a nesly na sobě tyto výpovědi:
Na drahokamu VÍRA zářila slova: Vezměte štít víry, abyste mohli bojovat proti nástrahám ďáblovým (srov. Ef 6,16). Druhý paprsek měl nápis: Víra bez skutků je mrtvá. (Jak 2,26) Ne posluchači, ale činitelé zákona budou vládnout v Božím království (srov. Jak 1,22-25)
Na paprscích NADĚJE byly tyto nápisy: Doufejte v Boha a ne v lidi. Vaše srdce ať jsou zakotvena tam, kde jsou pravé radosti!
Na paprscích LÁSKA bylo zase: Neste břemena jeden druhého, chcete-li naplnit můj zákon. Milujte a budete milováni! Milujte duše své i svých bližních! Božské oficium modlete se zbožně; mši svatou konejte pozorně; Svatého svatých s láskou navštěvujte.
Na slově PRÁCE bylo: Lék proti žádostivosti; Nejmocnější a nejpůsobivější zbraně proti všem ďáblovým nástrahám.
Na slově UMÍRNĚNOST: Nebudeš-li přikládat dřevo, oheň uhasne. Uzavři smlouvu se svým zrakem, se svým hrdlem, se spánkem, aby vaše duše nebyly tímto způsobem okrádány. Nestřídmost a čistota nemohou spolu bydlet.
Pod paprsky POSLUŠNOST stálo: Základ celé stavby a souhrn svatosti.
Pod paprsky CHUDOBA: Jejich je nebeské království. Bohatství je trní. Chudoba se zachovává ne slovy, ale skutky, srdcem a činy. Ona otevírá bránu nebe a vstupuje. Otevře a vstoupí.
Pod paprsky ČISTOTA: S ní přijdou ostatní ctnosti. Kdo jsou čistého srdce, vidí Boží tajemství a Boha samého budou vidět.
Pod paprsky ODMĚNA: Těšíš-li se na velikost odměn, nenech se odstrašit množstvím námah! Kdo se mnou trpí, bude se se mnou radovat. Chvilkové je, co trpíme na zemi, ale je věčné, co bude těšit mé přátele v nebi.
Pod paprsky PŮST: Nejmocnější zbraň proti úkladům nepřítele. Ochránce všech ctností. Každý druh démonů je vymítán.
Široká, růžová stuha okrašlovala spodní část pláště. Na jedné straně bylo napsáno: Látka na kázání ráno, v poledne i večer. Sbírejte dobroty ctností a zbudujete velikou budovu svatosti. Běda vám, kdo pohrdáte maličkostmi. Pomalu upadnete.
Až dosud někteří ředitelé stáli, jiní se procházeli a všichni byli přestrašeni. Nikdo z nich neotevřel svých úst. Tu Don Rua jakoby bez sebe pravil: “Je třeba si to zaznačit, abychom to nezapomněli.” Hledal pero, ale nenašel je. Vytáhl notes a hledá tužku, ale ani té nebylo. – “Já si to zapamatuji.” pravil Don Durando. – “Já ale si to musím zaznačit.” dodal Don Fagnano. A začal psát stopkou růže. Všichni se tomu divili a viděli písmo a rozuměli mu. Když Don Fagnano skončil, Don Costamagna mu diktoval toto: “Láska všemu rozumí, vše snáší. Láska všechno přemůže, hlásejme ji slovy i skutky.” Mezitím, co don Fagnano psal, zmizelo světlo a nacházeli jsme se v úplné tmě. Tu pravil Don Chivarello: “Klekněme. Ticho! Modleme se, světlo opět přijde, vrátí se.” Don Lasagna začal: “Veni, Creator Spiritus...” potom “De profundis...” a nakonec: “Maria, Auxilium christianorum ora pro nobis”, přičemž jsme všichni odpovídali.
A když jsme skončili s “Ora pro nobis”, zjevilo se světlo a osvěcovalo malou tabulku, na níž bylo napsáno: ZBOŽNÁ SPOLEČNOST SALESIÁNSKÁ JAKÉ NEBEZPEČÍ JÍ HROZÍ ROKU SPÁSY 1900. Za okamžik se všechno stalo jasnějším, takže jsme se mohli v šeru rozeznat. Uprostřed toho světla, které zesílilo, zjevila se opět ona osoba jako před tím. Výraz její tváře podobal se člověku, kterému je do pláče. Její plášť byl rozvrtán od červů, byl vybledlý a roztrhaný. Na místech, kde byly dříve drahokamy, bylo množství hlubokých děr, způsobených od molů a od jiného drobného hmyzu. “Pohleďte, zamyslete se a pochopte!” Zpozoroval jsem, že oněch deset diamantů se proměnilo ve stejný počet molů. Ti zuřivě rozežírali plášť.
Mezitím na místě VÍRA vynořilo se: SPÁNEK A LENIVOST.
Na místě NADĚJE bylo: SMÍCH A HRUBOST.
Na místě drahokamu LÁSKA bylo: NEDBALOST VE SLUŽBĚ BOŽÍ. Milují své zájmy, ne ty Ježíše Krista.
Na místě UMÍRNĚNOST bylo: HRDLO A JEJICHŽ BOHEM JE BŘICHO.
Na místě PRÁCE zase: SPÁNEK, KRÁDEŽ, ZÁHALKA.
Na místě ČISTOTA bylo: ŽÁDOSTIVOST OČÍ A PÝCHA ŽIVOTA.
Na místě POSLUŠNOST nebylo nic – jen velká a hluboká díra bez nápisu.
Na místě CHUDOBA zase: LŮŽKO, OBLÉKÁNÍ, NÁPOJE A PENÍZE.
Na místě ODMĚNA: NAŠÍM ÚDĚLEM BUDOU VĚCI POZEMSKÉ.
Na místě PŮST byla díra bez nápisu.
Když jsme to viděli, všichni jsme se lekli. Don Lasagna omdlel. Don Cagliero zbledl jako stěna a opíraje se o židli zvolal: “Je to možné, že by se mohlo až sem dojít?” – Don Lazero a Don Guidazio byli jako bez sebe a chytili se za ruce, aby nepadli. Don Francesia, hrabě Cays, Don Barberis a Don Leveratto klečeli a modlili se držíce v rukou růženec. V tom okamžiku bylo slyšet temný hlas: “Jak se změnila překrásná barva!” Mezitím nastalo něco neobyčejného. V tom pološeru odehrál se neobyčejný úkaz. Z ničeho nic ocitli jsme se v husté, neproniknutelné tmě. Z ní se naráz vynořilo ostré světlo, které nabíralo podobu lidského těla. Naše oči to nemohly snést. Zpozorovali jsme však, že to byl spanilý mladík. Byl oblečen v bílý, zlatem a stříbrem protkávaný šat, celý lemovaný věncem lesklých diamantů. V jeho tváři se zrcadlila nejen hluboká, posvátná velebnost, ale i sladkost a láska. Přiblížil se k nám a pronesl nám tato biblická slova: “Služebníci a nástroje všemohoucího Boha, pozorně mě vyslechněte a vezměte na vědomí! Vzmužte se a buďte silní!” – “Co jste viděli a slyšeli, je nebeské napomenutí, jehož se vám a vaším bratřím nyní dostalo; věnujte jim pozornost a rozumějte řeči: Předvídané střely méně bolí a můžeme jim předejít. Každé vyznačené slovo budiž tématem promluv.” “Neustále kažte, ať je to vhod či nevhod, ale co kážete, také vytrvale sami čiňte, to proto, aby vaše dílo bylo jako světlo, které by mohlo přejít jako bezpečné podání na vaše bratry i syny z generace na generaci.” “Pozorně poslouchejte a rozumějte: Buďte obezřetní, když přijímáte žadatele, stateční v jejich výchově, moudří v připouštění ke slibům. Všechny vyzkoušejte a podržte jen to, co je dobré. Lehkomyslné a nestálé propusťte!” “Pozorně mě vyslechněte a rozumějte: Pravidelně zachovávejte ranní i večerní rozjímání podle předpisů Stanov. Budete-li to činit, nikdy vám nebude chybět pomoc Všemohoucího. Budete na podívanou světu i andělům; a tehdy vaše sláva bude slávou Boží.” “Kteří budou žít na sklonku tohoto století a na počátku nového, řeknou o vás: “Bůh to učinil a je to podivuhodné v našich očích.” Tehdy všichni vaši bratři a synové jednohlasně budou zpívat: Ne nám, Pane, ne nám, ale tvého jménu dej slávu!” Tato poslední slova byla zpívaná a k hlasu, který k nám mluvil, připojilo se velké množství jiných zvučných a melodických zvuků, takže jsme zůstali úžasem takřka bez sebe, a abychom neomdleli, dali jsme se s nimi do zpěvu. Jakmile se zpěv skončil, světlo ztemnělo. A tu jsem se probudil a zpozoroval jsem, že už počíná svítat a šeřit se.
„Tento sen trval skoro celou noc. Ráno jsem byl úplně vyčerpaný. Obával jsem se však, abych jej nezapomněl, rychle jsem vstal a poznamenal jsem si několik bodů. Posloužily mi pak k tomu, abych se na všechno rozpomenul, co jsem zde napsal na Hromnice
|
|
