V Austrálii schváleny zákony proti zpovědnímu tajemství
Průkopníky jsou státy Victoria a Tasmania
Jde o zákony, které jsou v přímém rozporu s Kodexem církevního práva:
Svátostné zpovědní tajemství je neporušitelné; proto nesmí zpovědník nic vyzradit na kajícníka ani slovem ani jiným způsobem a z žádného důvodu. Zpovědníkovi je přísně zakázáno použít ke škodě kajícníka vědomostí získaných z vyznání hříchů, a to i tehdy, když je vyloučeno jakékoliv nebezpečí odhalení (Kán. 983-984).
Zpovědník, který přímo porušil svátostné tajemství, upadá do exkomunikace nastupující bez rozhodnutí představeného, vyhrazené Apoštolskému stolci; kdo poruší pouze nepřímo, bude potrestán podle závažnosti zločinu (kán. 1388).
Obdobná ustanovení jsou ve Východní církvi. Důležitost tohoto ustanovení vysvětluje Katechismus katolické církve v článku 1467.
Apoštolská peniteciarie zdůrazňuje důležitost neporušitelnosti: Zpovědník se seznamuje s hříchy kajícníka nikoliv jako člověk, nýbrž jako Bůh, z toho důvodu jako člověk neví, co mu sdělil kajícník. ...Proto zpovědník může složit i přísahu, že nic neví o tom, co zná jako Boží služebník. ...Tajemství zavazuje zpovědníka také „vnitřně“, takže je mu zakázáno dobrovolně si připomínat zpověď a je povinen potlačovat jakoukoliv vzpomínku na ni.
Obrana zpovědního tajemství a posvátnosti zpovědi nemohou nikdy představovat spolupráci se zlem. Naopak, představují jediný protijed proti zlu, které ohrožuje člověka a celý svět; jsou to reálné možnosti, jak se svěřit Boží lásce, dovolit obrácení a přetvoření této lásky a napravit konkrétně vlastní život.
V duchu tohoto zákona nebo nezákona mons. Julia Porteous, arcibiskup v Hobartu ve státě Tasmania upozornil své kněze: nikdo nesmí porušit zpovědní tajemství bez ohledu na civilní zákony. Arcibiskup prohlásil: Je mou povinností hájit nauku katolické církev in materia.
Jakákoliv politická a legislativní iniciativa „znásilnit“ neporušitelnost zpovědního tajemství je nepřijatelná urážka svobody církve, která nepřijímá svou legitimnost od jednotlivých států, ale od Boha; představuje to porušení náboženské svobody, svobody svědomí jednotlivých občanů, jak kajícníků, tak zpovědníků.
Arcibiskup Porteous prohlásil: Skutečností je, že světci, kteří položili život na obranu zpovědního tajemství, věděli, že nezáleží na motivu, který uvádí vláda, nezáleží na tom, jak vznešené jsou její motivy, ale porušení zpovědního tajemství by znamenalo konec této svátosti. A to je podstata věci, která je ve hře.
Mauro Faversani, La Nuova Bussola Quotidiana