Synovské napomenutí z důvodu šíření herezí
Papeži Františkovi byl zaslán 11. srpna dopis o rozsahu 25 stran podepsaný 40 katolickými kněžími i teology laiky. Vzhledem k tomu, že papež František dosud na dopis neodpověděl, byl dnes 24. září na svátek Panny Marie de Mercede zveřejněn a otevřen pro další podpisy, kterých je nyní 62 od kněží a katolických vědců pocházejících z 20 národností, kteří reprezentují také další osoby, které nemají nezbytnou svobodu promluvit: Jde o Synovské napomenutí z důvodu šíření herezí.
V dopise se vysvětluje, že papež skrze Apoštolskou exhortaci Amoris laetitia a skrze další slova, skutky a opomenutí s ní spojená zastává 7 heretických postojů týkajících se manželství, mravního života a přijímání svátostí a způsobil šíření těchto heretických názorů v katolické církvi. Těchto sedm herezí je formulováno latinsky v oficiálním jazyku církve.
Dopis napomenutí je rozdělen do tří hlavních částí. V první části signatáři jakožto praktikující věřící vysvětlují, proč mají právo a povinnost obrátit se s takovým napomenutím na nejvyššího pontifika. Zákon samotné církve žádá od kompetentních osob, aby nemlčely, jestliže pastýři církve dezorientují stádo. To není v rozporu s katolickým dogmatem o papežské neomylnosti, neboť církev učí, že papež musí dodržet přesná kritéria, aby jeho tvrzení bylo možno pokládat za neomylná. V tomto případě však neprohlásil, že tyto jeho heretické postoje mají být pokládány za definitivní nauku církve a všichni katolíci je musí přijmout souhlasem víry. Církev učí, že žádný papež nesmí tvrdit, že Bůh zjevil nějakou novou pravdu, která je závazná pro víru katolíků.
Druhá část dopisu je podstatná a obsahuje vlastní napomenutí. V ní se uvádí seznam pasáží z Amoris laetitia, ve kterých jsou obsaženy hereze, nebo vybízejí k heretickým postojům. Je zde seznam slov, skutků a opomenutí papeže Františka, které jasně dokládají mimo všechnu pochybnost, že autor si žádá interpretaci dotyčných částí způsobem, který je de facto heretický. Přímo i nepřímo papež dovoluje věřit, že poslušnost vůči Božímu zákonu je nemožná, nebo nežádoucí a že církev by měla přijmout cizoložství jako slučitelné s praxí katolíka.
Finální část má název Objasnění a vykládá příčiny této zvláštní krize. Příčinou je modernismus. Teologicky řečeno: modernismus tvrdí, že Bůh nesvěřil církvi definitivní pravdy a že církev musí pokračovat v nauce přesně ve stejném smyslu v každé době. Modernisté se domnívají, že Bůh svěřuje lidskému rodu jen zkušenosti, na základě kterých mohou lidé zvažovat a vykládat různým způsobem věci týkající se Boha, života a náboženství, ale tato vysvětlení jsou jen provizorní a nikdy ne pevnými dogmaty.
Modernismus byl odsouzen papežem Piem X. na začátku 20. století, ale rozšířil se v polovině tohoto století. Velké a pokračující šíření modernismu v katolické církvi zavazuje signatáře popsat pravý význam pojmů „víra“, „hereze“, „zjevení“ a „magisterium“.
Druhá příčina krize je ve zjevném vlivu idejí Martina Luthera na papeže Františka. Dopis ukazuje, jaké představy měl Luther, zakladatel protestantismu, o manželství, rozvodu, odpuštění a Božím zákonu, a tyto představy německého hereziarchy papež František šíří bezprecendentním způsobem.
Signatáři si nedovolují posuzovat stupeň uvědomění, s jakým papež propaguje sedm vybraných herezí, ale uctivě trvají na odsouzení těchto herezí, které přímo či nepřímo zastává.
Podepsaní vyjadřují svou loajalitu Svaté Římské Církvi, ujišťují papeže svou modlitbou a žádají o jeho apoštolské požehnání.
