Synoda. Hlas v protisměru z Argentiny
Argentinský právník doslova demoloval téze kardinála Kaspera
Obsah jeho neúprosné analýzy:
Kardinál Wilfrid Napier v závěrečné fázi synody v říjnu 2014 předpověděl: „Poselství bylo odstartováno a to, co můžeme ještě udělat, je pokusit se, aby škody byly co nejmenší“. Oním „poselstvím“ byl návrh změny pastorace rozvodů a homosexuality. K jeho rozšíření s velkým ohlasem posloužila papežem svolaná synoda v říjnu 2014.
Synodou zamítnutý Kasperův návrh se stal na mnoha místech skutečností.
„Reformátoři“ nenašli mezi synodními otci dostatečnou podporu, ale to jim vůbec nevadilo. Protože údajně nechtějí měnit nauku, nýbrž „jen“ praxi, zavedli zkrátka tuto „praxi“ bez ohledu na synodní dokumenty.
Média poskytla reformátorům mezinárodní publicitu a spolu se 
závěrečnými dokumenty synody získaly tyto zamítnuté téze v církvi oficiální „domovské právo“. Je to řetěz výsledků, které by bez přispění papeže Františka byly nemožné. Oficiálně zamítnuté části byly zveřejněny jako fakticky rovnocenné s těmi přijatými. Stalo se tak na pokyn papeže a to představuje zcela ojedinělou akci, kterou by si žádný parlament ani žádná strana nikdy nedovolila.
I když Kasper a jeho nohsledi museli přiznat porážku, ve skutečnosti slavili vítězství. O jejich tézích bylo diskutováno na nejvyšší úrovni, takže byly uznány ze hodné diskuze. A od té doby se bude o nich diskutovat mezi kardinály, biskupy, kněžími, teology i laiky.
Kasperovo vítězství 2014
Ale bude se o nich nejen diskutovat. Radikální zastánci Kasperových tézí mají v podstatě převážně zcela vybledlý vztah k poslušnosti a k církevnímu řádu a v nemalé míře pokročili od teorie k praxi.
Jeden z nich, Basillo Petrà, předseda italských morálních teologů a
styčný bod jezuitského časopisu Civiltà Cattolica, napsal černé na bílém, že »věci se změnily« od té doby, co se kardinál Kasper s podporou papeže na konzistoři v únoru 2014 vyslovil ve prospěch přijímání pro znovuoddané rozvedené.
Od té doby, píše Petrà v nejprogresivnějším časopise Il Regno, »učitelský úřad přemístil do oblasti pochybnosti to, o čem dříve platil zákaz diskuze«.
Výsledek je ten, že »zpovědník může klidně pokládat exkluzivní morální normu za pochybnou, a tudíž povolit rozvedeným znovuoddaným svaté přijímání«, dokonce nemusí čekat na povolení svého biskupa, protože to »není potřebné«.
Vzhledem k těmto zmatkům pokusil se i František „omezit způsobené škody“ , jak to vyjádřil kardinál Napier. Od té do doby neřekl ani slovo na podporu kasperovské pozice. Je to velmi přiléhavé konstatování. Vzhledem k tomu, jak široce otevřel František brány Kasperovým tezím, je pouhá „nepodpora“ zcela nedostačující k tomu, aby papež splnil svou povinnost posilovat víru věřících.
S vydatnou pomocí papeže byl vhozen kámen do vody a nyní se odtud šíří jeho kruhy i bez další papežovy podpory. Dokud hlava církve nevystoupí na veřejnosti se zcela jasnými slovy, zůstává fakticky zastáncem, který podporuje kasperiány.
Stejně tak tomu je s jeho „přesně cílenou větou“: »Kdo jsme já, abych soudil?« I přes evidentní negativní důsledky nepokládal dosud František za potřebné, aby k tomuto prohlášení zaujal kritické stanovisko. I když je už nikdy neopakoval, odvolávají se na jeho výrok na celé zeměkouli lobisté, politici, média, klerici i laici.
Na tom nic nemění, že v posledních sedmi měsících ve věci potratů, rozvodů, antikoncepce a homosexuality zastával silněji katolickou nauku. Média k tomu mlčí. Papež si připravil svůj výrok promyšleně pro zpáteční let z Rio de Janeira, aby dosáhl maximálního efektu, a to se mu plně podařilo. Papež František je génius komunikačních prostředků, což je předmětem obdivu a uznání. Ví velmi přesně, že takto zasazená věta, která se stala výlučným znakem jeho pontifikátu, může být napravena jen stejným způsobem. Ale něčemu takovému se dosud zcela vyhýbá.
Média dále táhnou s takovými biskupy, jako jsou němečtí, pro které je povolení přijímání rozvedeným a znovuoddaným hotovou věcí. Třebaže se nedávno část biskupů kolem Stefana Ostera z Pasova pokusila o protest, ne sice přímo, ale proti ZdK (ústřední výbor německých katolíků) a Řím to registroval, u kardinála Marxe, předsedy NBK, nedochází k žádné změně kurzu na straně NBK. Několik slov proti ZdK na tom nic nemění.
Argentinský právník José E. Durand Mendioroz pečlivě analyzoval situaci, které nastala po Kasperově projevu na kardinálském kolegiu. Ukazuje mezi jiným, že „otevření“, které požadoval, pokládá na mnoha místech neposlušný klérus za hotovou věc, i když je synoda zamítla. Jedna část církve se za podpory médií nestará o to, co rozhodla příslušná církevní autorita. To je přesně to, co uvedl kardinál Marx koncem února jako návod k jednání: Jestliže Řím nerozhodne, a nerozhodne rychle tak, jak to chtějí němečtí biskupové, pak půjdeme svou cestou. Virus odmítání a odporu napadl i nejvyšší církevní představitele, v každém případě v německém prostoru, ale nejen tam...
José Mendioroz má 59 let, je z diecéze Salta, je otcem 14 dětí a spolu se svou manželkou a požehnáním arcibiskupa Maria Antonia Cargnello vede již tři roky centrum na ochranu života. Je odpovědným referentem argentinské biskupské konference pro laiky severovýchodní Argentiny a profesorem filozofie práva na katolické univerzitě v Salta.
Jeho arcibiskup četl a schválil jeho analýzu „jako projev svobody Božích dětí v debatě o tomto tématu“.
Pramen: Giuseppe Nardi katholisches.info
Poznámka:
Z tohoto případu zcela jasně vyplývá, že spiritus agens není Kasper, ale Bergoglio.
