Svatý Karel Lwanda a druhové papeži Františkovi
V programu Františkovy cesty do Ugandy má významné místo návštěva svatyně ugandských mučedníků v Namugongo 28. listopadu.
Málo lidí však ví a takřka nikdo nehovoří o tom, proč byli tito mučedníci umučeni.
K tomu stačí otevřít římské martyrologium.
Čteme zde, že sv. Karel Lwanda a jeho dvanáct druhů mučedníků ve věku mezi 24 – 30 lety patřili ke královskému dvoru jako urození mládenci nebo tělesná stráž krále Mwangy. Byli to horliví nově pokřtění křesťané, kteří odmítli souhlasit s hanebnými požadavky krále a byli na pahorku Namugongo v Ugandě jedni popraveni mečem, jiní za živa upáleni.
Hanebnými požadavky se rozumí královy homosexuální žádosti. Svou mučednickou smrt podstoupili v roce 1886 v tehdejším nezávislém království Uganda, které krátce předtím evangelizovali Bílí otcové.
Karel Lwanda a dvanáct druhů byli prohlášeni blahoslavenými 16. června 1920 Benediktem XV. a 8. října 1964 je svatořečil Pavel VI., když byl v plném běhu 2VK.
Na místě mučednictví byla zbudována svatyně, kterou posvětil Pavel VI. při návštěvě Ugandy 1969. Další chrám byl zbudován nedaleko kostela anglikánské církve, která zde měla také své mučedníky.
Svátek katolických mučedníků Karla Lwandy a druhů se slaví 3. června.
Je to záměrná shoda s datem 3. června 2003, kdy Kongregace pro nauku víry vydala dokumenty, které byly často citovány i odmítány v současné diskuzi o postoji církve k homosexuálům a k legalizaci jejich svazků.
V tomto dokumentu čteme: Církev učí, že respekt k homosexuálním osobám nemůže být v žádném případě pokládán za schvalování homosexuálního jednání ani za legalizaci homosexuálních svazků.“ V katechetické tradici církve figurují mezi čtyřmi hříchy, které „volají před Boží tváří o pomstu“. (podle katechismu sv. Pia X.) nebo jako hříchy „do nebe volající“ podle katechismu Jana Pavla II. a jsou nazývány „sodomským hříchem“.
Zdá se však, že tato tradice nyní upadla do zapomenutí.
Papež František dosud vysílal ve věci homosexuality dvojznačné signály. Na jedné straně několikrát tvrdě kritizoval gender- teorii a rovněž kritizoval, že mezinárodní instituce svou finanční podporu vážou na skutečnost, že dotyčné země zavedly homosexuální svazky.
Na druhé straně vyslovil jednu z nejpovážlivějších vět svého pontifikátu „Kdo jsme já, abych soudil?“ - větu, která byla mnohokrát zneužita pro legalizaci „homosexuálních práv“, a František tento výrok nikdy nekorigoval.
Není vhodnějšího místa, kde by tak mohl a měl udělat, nežli u hrobu sv. Karla Lwandy a jeho druhů.
Podle Settimo cielo
