Svatý Jeroným, nezkrotný církevní Otec
Kultura a křesťané všech dob jsou nesmírnými dlužníky tohoto nezkrotného muže. Přel se s nevzdělanými, s vědci, světci i hříšníky. Byl obdivován i zatracován. Ale zůstal dobrodincem všech vynikajících mozků a církev ho ctí jako jednoho ze svých největších Otců.
Narodil se v bohaté rodině. Byl pokřtěn v Římě, kde začal svá studia. Studoval po celý svůj život, procestoval Evropu a Orient i se svou knihovnou antických klasiků, na kterých se formoval. Roku 375 po jedné nemoci obrátil svou pozornost k Bibli, s vášní, která stále rostla. V Antiochii studoval řečtinu, v samotě v sousedství Sýrie se věnuje hebrejštině. Kněžská svěcení přijal 379 v Antiochii a 382 v Římě. Papež Damas I. ho pověřil, aby revidoval text velmi rozšířené latinské verze Písma svatého. V Římě se stal také duchovním vůdcem skupiny urozených žen, které chtěly žít přísně podle Písma. Stíhá nemilosrdnými útoky nedůstojné církevní představitele. (Jeden nenasytný prelát dostal od něho titul „tlustý kapoun“.)
Po smrti Damase I. r. 384 odchází do Palestiny. Žije v jednom klášteře v Betlémě, píše spisy historické, naučné i výchovné a udržuje bohatou korespondenci s přáteli v Římě.
Stále však pokračuje v práci na Bibli, jak mu přikázal papež Damas. Ale tato práce ho formuje a přivádí k nečekanému úkolu. Cítí, že má-li přiblížit člověka slovům Bible, musí jít k pramenům. A tak poprvé překládá přímo do latiny hebrejské protokanonické texty Starého zákona. „Snažil jsem se projít tuto provincii (Judsko) ve společnosti židovských učenců.“ Pak provede revizi textů evangelií podle nejstarších řeckých rukopisů a starých knih Nového zákona. Potřeboval by více času, aby korunoval svou nesmírnou práci. Ale i tak to, co předal křesťanům, bude přijato a používáno celou církví. V Bibli pro všechny, Vulgátě, (vulgus=lid), jejíž součástí se staly jeho překlady, je víra prezentována tak, jak to před nezkrotným Jeronýmem nikdo neučinil. „Přeložil Bibli do latiny, komentoval ji ve svých spisech a především usiloval, aby podle ní žil“ (Benedikt XVI., více zde)
A nezkrotným zůstane, když pokračuje v prudkých vědeckých polemikách i se svatým Augustinem, který mu naopak odpovídá s velkou laskavostí. V posledních letech jeho života ho zarmoutí smrt mnoha přátel a „sacco di Roma“ od Vizigotů pod vedením Alaricha v roce 410, událost, která způsobila bolest jeho stáří.
Domenico Agasso Santi e beati
