Radikalizace islámu ve Švédsku
Salafistický kazatel Anas Khalifa definuje, jak se má dobrý muslim zachovat vůči kafírovi – nevěřícímu:
Když potkáte křesťana nebo žida, musíte ho srazit nebo ohrozit? Ne. Není válečný stav mezi vámi a křesťany nebo židy, třeba u vás ve škole. Ale vy je nenávidíte z lásky Alláhovi. Vy je nenávidíte, protože nevěří v Alláha. Ale v hloubi duše chcete, aby v Alláha uvěřili. Proto musíte s nimi pracovat, s nimi mluvit, aby je Alláh vedl.
Imám Abu Raad
Judith Bergmanová, novinářka a politoložka, zdůrazňuje, že islám se ve Švédsku radikalizuje. Ve své studii pro Gatestone Institute píše o povážlivé přítomnosti salafismu ve švédských městech. V Borås, městě na jihu Švédska nepijí islámské děti ve škole žádnou vodu a nepoužívají vodové barvy, protože voda je „křesťanská “.
Švédská policie registrovala řadu případů, kdy muslimské děti hrozily svým spolužákům, že jim podřežou krk. Ukazují jim na mobilních telefonech snímky, jak teroristická organizace Islámský stát popravuje své oběti. Muslimské děti jsou vychovávány, aby si vždy umyly ruce, když mají co do činění s „nemuslimským světem“.
Státní kontroly na vyhrazených zónách
Nová studie se věnuje také otázce islámem kontrolovaných tzv. No Go Zones, které se vymykají státní kontrole. Tvoří se tak malé islámské státy uvnitř švédských měst. Patří k nim Rosengard, Rinkeby a 53 dalších městských okrsků. Existuje asi 60 zón, ve kterých neplatí švédské zákony, ale zákon šaria.
Mešity jako centra radikálního islámu
Ústřední roli ve strategii islámské expanze sehrávají mešity. Jejich stavba se v celé zemi podporuje. Zde imámové hlásají islámský extrémismus. Studie jmenuje výslovně Abu Muadha, Bilal Borachliho, Anasa Khalifa a Abu Raada, který si říká „stavitel mostů“. Podařilo se mu s financemi blahobytného státu vybudovat vlastní extrémistickou organizaci. Kromě mešit působí zde více než 100 džihádistů, kteří se vrátili z nasazení na Blízkém Východě. Ti se mohou zamíchat mezi utečence, protože 90% žádostí o azyl získává právo k pobytu.
Salafistické organizace z Německa
Hlavním organizačním faktorem islámské indoktrinace je organizace Pravé náboženství. Vede ji extrémista Ibrahim Abou Nagie, kterému Německo povolilo pobyt a udělilo občanství. Organizace dala vytisknout 20 mil. Koránů. Tato organizace byla v Německu a Rakousku zakázána a nyní se soustředila na Švédsko, kde nachází nejpříznivější zákonodárství. Po celé zemi jsou rozšířena informační střediska, kde vousatí salafisté agitují pro islám.
Oficiální Evropa nechce o islamizaci slyšet. Toto téma je tabu, kdo je jiného názoru, má být stíhán. Některá země k už k tomu vytvořily právní opatření. Je to jen otázka více či méně přísné aplikace.
Vlády si libují ve vytváření oficiálních islámských zastupitelství, v jejichž čele stojí žádoucí a „vážení“ muslimové ,nebo jsou za takové alespoň pokládáni, představitelé státu jim poklonkují a média je obletují. Ve skutečnosti reprezentují islámská společenství jen v malé míře, ale díky oficiální inscenaci podporují islamizaci, zatímco státní náboženští představitelé dělají islám společensky přijatelný.
Islám se však šíří především rozšiřováním území Dar al-Harb neboli Dům války, kde podle islámského pojetí není mír a vše je podřízeno džihádu.
Andreas Becker, Katholisches
