Připomeňme si něco z vidění Kateřiny Emmerichové
Ve viděních Kateřiny Emmerichové se nacházejí také apokalyptické předpovědi, které se týkají naší současnosti. Kateřina mluví o mši, která byla krátká a na závěr se nečetl úvod evangelia sv. Jana.
13. května 1820 viděla v jednom vidění dva papeže a dvě církve. „Měla jsem tuto noc vidění o dvou církvích a dvou papežích. Viděla jsem, jak v Římě vznikl jiný, temný kostel.“ „Viděla jsem jen lavice a uprostřed řečnický pult. Řečnilo se zde a zpívalo, ale jinak nic. Emmerichová mluví často o „falešné církvi“. Jednou viděla:
Každý si vytáhl jiného boha z hrudi, postavil si ho před sebe a modlil se k němu. Bylo to, jakoby si každý vytáhl svůj názor, svou vášeň, vypadalo to jako temný mráček a nabylo to podoby určité postavy, jaké jsem viděla na náhrdelníku nepravé nevěsty ve svatebním domě. Různé lidské a zvířecí figurky. Jeden bůh vypadal celý chlupatý a tlustý, natahoval mnoho paží a chtěl všechno uchvátit a sežrat; jiný bůh se dělal malý a krčil se do sebe, další měl dřevěný klacek, třetí měl ošklivé zvíře a čtvrtý tyč.
Tito bozi vyplnili celý prostor, a když byli hotovi, každý bůh se vrátil zpět k tomu svému nositeli. Celý dům byl temný a černý a vypadalo to jako zatmění. Nyní se mi ukázal rozdíl mezi tím a oním papežem a mezi tou a onou církví.
Vlažnost duchovních a velký růst falešné církve
Emmerichová viděla, jak početně slabý je pravý papež, a naopak silný papež falešný. Pravý papež však byl silný svou vůlí a byl rozhodnut velký počet model porazit. Druhý papež byl naopak svou vůlí slabý a chtěl odstranit jediného a pravého Boha stavbou falešného chrámu, množstvím bohů a falešných obřadů. Pod falešným papežem bylo uctíváno tisíc model a pro pravého Pána nezbylo místo. Emmerichová viděla, jak se pravá církev ztrácí a falešná se shromažďuje s početní převahou.
Viděla jsem také jako důsledek mnoho zla od této falešné církve. Viděla jsem, jak rostla, viděla jsem mnoho kacířů všeho druhu ve městě Římě. Viděla jsem, jak vzrůstá vlažnost tamních duchovních a jak se šíří stále více temnoty (...) Viděla jsem na všech místech, jak jsou katolické obce utlačovány. Viděla jsem, jak se zavírá mnoho kostelů (…) Viděla jsem obraz, jak tajná sekta odnáší chrám sv. Petra a jak ho bourá velká bouře.
Jistota Boží pomoci pro pravou církev
Viděla jsem také, jak se v nejvyšší nouzi blíží záchrana. Viděla jsem opět stát na chrámě svatou Pannu, jak prostírá svůj plášť. Viděla jsem, jak se všechno obnovuje a chrám se tyčí až k nebi (…) Dobu, kdy se to všechno dělo, nejsem schopna určit.
Falešná církev, kterou Kateřina viděla, zradila pravou víru a její klérus byl vlažný. Na jiném místě mluví stigmatizovaná o „protestantizaci“ v církvi. To všechno ale nebránilo tomu, aby tato církev prožila velký růst. „Povstalo tělo, společenství mimo tělo Ježíšovo, falešná církev bez spásy, jejímž tajemstvím je, že nemá žádné tajemství“.
10. srpna 1820 měla toto vidění:
Vidím sv. Otce ve velké tísni. Bydlí v jiném paláci a má kolem sebe jen málo věrných. Kdyby špatná strana viděla svou velkou sílu, byla by již ta pravá zničena. Obávám se, že svatý Otec před svou smrtí bude muset vystát velké utrpení. Černá falešná církev svým růstem má velký vliv na široké povědomí. Nouze svatého Otce a církve je opravdu tak veliká, že je třeba vzývat Boha ve dne v noci. Bylo mi uloženo, abych se mnoho modlila za církev a papeže.
Do „nové církve“ mají být připuštěni všichni: protestanti, katolíci, sekty všech denominací.
22. dubna 1823 viděla Emmerichová protestantismus v katolické církvi. Všechno bylo protestantské. A získávalo to v katolické církvi velkou převahu a působilo naprostý úpadek. Většina kněží byla přitahována svůdnou a falešnou naukou a přispívali k zničení církve. V těch dnech, kdy se to stane, upadne víra a zachová se jen na málo místech a v málo rodinách, které Bůh uchrání od zpustošení.
Emmerichová viděla mnoho kněží, jak vymýšleli ideje, které byly pro církev nebezpečné a podporovaly stavbu nové extravagantní církve. Zdá se, že Kateřina viděla některé praktiky, které se začaly šířit v pokoncilní době a trvají dodnes. Všichni měli být připuštěni do nové církve a všichni měli mít stejná práva: protestanti, katolíci a sekty všech denominací. Taková měla být „nová církev“. Ale to nebylo v Božím plánu.
Mattia Rossi píše o Kateřině v listě Il Foglio: „Plány, které my přirozeně neznáme a nikdo není schopen říci, zda se tato proroctví uskuteční. S jistotou však můžeme říci, že se shodují v mnoha věcech s temnými aspekty dnešní církve“.
Katholisches
