Představený jezuitů na Kubě vypovězen ze země
P. David Pantaleon
V roce 2019 mohl režim oslavit 60 let komunistické vlády a Santa Marta slavila také. Levicoví diktátoři v Latinské Americe se ohánějí "přátelstvím" papeže, zároveň však pronásledují církev. A František to umožňuje. Současný generální představený jezuitského řádu P. Arturo Sosa Abascal podepsal v roce 1989 chvalozpěv na Fidela Castra a kubánskou revoluci.
P. David Pantaleón, představený jezuitů na Kubě, byl nyní vyhoštěn ze země. Na sociálních sítích to oznámil Rolando Emilio Chávez:
"Katolickou církev a křesťanství na Kubě čekají těžké časy," napsal Chávez.
Podle organizace kubánských exulantů Cubanos por el Mundo byl otec Pantaleón již delší dobu na černé listině režimu. Spolu s 200 kubánskými kněžími, řeholníky a laiky intervenoval u komunistických vládců ve prospěch hnutí San Isidro. Hnutí Movimiento San Isidro (MSI) vzniklo v roce 2018 jako disidentské hnutí umělců požadujících svobodu projevu a lidská práva. Komunistická strana je považuje za "nepřátele Kuby" a "nepřátele revoluce". Několik umělců drželo hladovku. Otec Pantaleón spolu s dalšími 200 katolíky požádal vládu, aby zabránila fatálnímu konci hladovky.
Jezuita psal pravidelný sloupek do nedělních katolických novin Vida Cristiana, které byly k dostání každou neděli v kubánských kostelech, což se dlouho nelíbilo vládnoucím. Páter Pantaleón byl také předsedou Kubánské konference řeholníků (Concur). Zpráva o jeho vyhoštění vyvolala velké rozhořčení:
Je oznámeno vyloučení otce Pantaleóna.
"Ze země by měli odejít ti, kdo využívají své moci, aby si žili jako králové na úkor zotročeného, trestaného, bitého a nuceného lidu."
Sestra Ariagna Brito Rodriguezová, kubánská řeholnice, se minulou neděli po mši svaté, která potvrdila vyloučení otce Pantaléona, vyjádřila. Na sociálních sítích napsala:
"Dnes jsme slavili emotivní a zádumčivou eucharistii a děkovali Bohu za dar přítomnosti otce Davida Pantaleóna na Kubě."
Náboženství se stalo ještě zřetelnějším:
"Litujeme, že kubánská vláda, využívající své diktátorské moci, bez zásad a hodnot, ho nutí opustit zemi: bojí se pravdy, bojí se tváře dobra a zbavit se toho, co jim vadí, je jejich jediným způsobem, jak postupovat."
Na Kubě je stále dost lidí, kteří si pamatují vyhánění kněží a řeholníků a znárodnění katolického školství po komunistickém převratu v roce 1959. Na Twitteru proto někdo napsal:
"Je smutné, že musíme znovu prožívat to, co se stalo předtím."
Církevní hierarchie mlčí k mnoha nespravedlnostem, kterých se dopouštěli komunističtí vládci - současný diktátor Miguel Díaz-Canel. Chybí jí podpora Říma; František se navíc snaží vyzdvihovat na biskupské stolce kandidáty, kteří neusilují o konfrontaci s reálným socialismem.
Přesto je církev centrem disidentů, kteří se ozývají proti porušování lidských práv. Jedním z těchto hlasů je hlas sestry Nadiesky Almeidy, která zveřejnila protest proti kubánskému režimu. Píše v něm:
"Tito lidé (Kubánci) jsou ušlechtilí, pracovití a laskaví, ale jsou stále utlačováni a světlo v jejich očích, v jejich duších, stále pohasíná."
Text: Giuseppe Nardi
