Před "velkým třeskem"
Očekávaná Františkova encyklika už má údajně název, vypůjčený od svatého Františka, (Laudato sii), ale z vlastního obsahu jsou známa jenom hesla jako „přelidnění“ „změna klimatu“ s tím spojené „reproduktivní zdraví“, tedy potraty, umělé oplodnění, eutanazie, antikocepce, a konečně gender-teorie s homosexualizací jako základním nástrojem pro snížení populace, chudoba. Jedná se o ústřední bitevní pole naší doby a s tím spojené ekonomické zájmy a mocensko – politické otázky.
Papeže Františka jako „morální autority“ by při té příležitosti rády využily ve svůj prospěch strany americké volební kampaně, Obama a lobby z OSN bojující za údajnou změnu klimatu a „zdrženlivý vývoj“, tedy především společensky a politicky liberálně levicové a velkokapitalistické kruhy. Tento nápadný zájem o klima a vstřícnost papeže vůči gen. tajemníku OSN Ban Ki-moonovi se ovšem nelíbí mnoha americkým katolíkům a už vůbec ne konzervativně politickým stranám.
Ban Ki moon arc. Sorondo František
Předmětem kritiky jsou oprávněně potenciální autoři budoucího textu.
Je to např. Jeffrey Sachs, hlasatel neomalthuziánských teorií a
„šokové terapie“, kterou aplikoval v některých latinskoamerických a východoevropských zemích se značně negativními výsledky. Sachs jako velký ideolog hlásá a požaduje především radikální redukci porodnosti všemi možnými prostředky a teoriemi, které mají navodit „nové smýšlení“. Je pravou rukou generálního tajemníka Ban Ki-moona.
Není to tak dávno, co Bergoglio přijal jméno František. Nepatří ti, kteří jeho nástup vítali s tak nápadnou radostí, právě k těm, kteří se kolem něho dnes nejvíce točí? Bylo by to více než vítané, kdyby předmětem jejich zájmu bylo poznání pravého Boha a návrat k němu. Jenomže jejich cíle leží na zcela opačném pólu. Oni potřebují papeže k tomu, aby dodal lesku jejich ideologiím, jakkoliv církvi krajně nepřátelským.
Jejich „agendy“ jsou ovšem jakožto ideologické projekty velmi vratké a dříve či později se rozplynou a zhroutí k ostudě všech, kdo se v nich angažují. Nejzávažnější problém současného světa nespočívá v žádném „oteplování“, ale v naprostém zmrazení nezbytného a životodárného vztahu k Bohu Stvořiteli a Vykupiteli lidského pokolení.
Tento Vykupitel je také jediný oprávněný Zadavatel úkolů pro svou církev a pro její učitelský úřad. Jeho ústřední, trvalé a neodvolatelné zadání je jasně a zřetelně navěky zapsáno v Matoušově evangeliu kap. 28, verš 18-20. Nebudou – li jeho svatosvatá zadání hlásána, plněna a zachovávána, všechno ostatní lidské úsilí je nejen k ničemu, ale je spolehlivou cestou do záhuby.
Všichni politici a ideologové, kteří si podávají kliky ve Vatikáně, by měli odcházet poučeni, že návrat k Ježíši Kristu a jeho přikázáním je pro tento svět a veškeré jeho klima podmínka sine qua non!
Prameny: kath.info
