Před jmenováním nových kardinálů
Více než dvě třetiny papežských volitelů v budoucím konkláve bude jmenováno Františkem.
Noví kardinálové a "magická" značka
30. května 2022
Šestnáct nových papežských volitelů bude papežem Františkem jmenováno na konci srpna. V nadcházejícím konkláve budou více než dvě třetiny papežských volitelů jmenovány od něho.
(Řím) Papež František včera, v neděli, oznámil jmenování 21 nových kardinálů. 16 z nich bude papežskými voliteli. To znamená, že František dosáhne předepsané většiny pro volbu papeže: více než dvě třetiny papežských volitelů v budoucím konkláve budou jmenovány od něho
Od konce roku 2021 se již očekávalo svolání konzistoře, která by měla vytvořit nové kardinály. Ne proto, že by to bylo potřeba, ale kvůli Františkově netrpělivosti vyřešit nástupnictví. Včera byl ten den. Přesto je volební sbor stále dobře obsazen. Maximální počet papežských volitelů stanovil Jan Pavel II. na 120 kardinálů. V současné době je 117 papežských volitelů, což je pouze o tři méně, než je horní hranice. Jmenování polského papeže, které potvrdil Benedikt XVI., však nemá kategorický charakter, neboť vládnoucí papež je v daném okamžiku nejvyšším zákonodárcem.
Přesto papež František jmenoval 16 nových papežských volitelů, čímž se jejich celkový počet zvýšil na 133. Celkem se kardinálské kolegium, které v současnosti čítá 208 purpurových nositelů, rozšíří o 21 na 229.
Očekává se, že pod horní hranici 120 papežských volitelů klesne znovu až 18. listopadu 2023. V příštím roce a půl dosáhne třináct nositelů purpuru věku 80 let a odejde tak do důchodu jako papežští volitelé.
Rozhodující většina
V Římě se všechny strany shodují, že Františkovo opatření slouží k zajištění jeho nástupnictví. Argentinský papež se už léta netrpělivě snaží, aby po Františkovi následoval František II. Není důležité, zda se jeho nástupce bude jmenovat František II., nebo ne. V duchu a linii by však měl následovat současnou hlavu církve.
Ze 117 současných papežských volitelů jich 67 již František uvedl do úřadu. Spolu s 16 novými papežskými voliteli se tak počet papežských volitelů jmenovaných Františkem zvýší na 83. Z hlediska horní hranice volitelského orgánu se tak dostáváme na rozhodující dvoutřetinovou hranici, tedy na 80 ze 120 papežských volitelů.
Konzistoř, na které budou noví kardinálové jmenováni, se bude konat 27. srpna. Poté se 28./29. srpna sejde kardinálské kolegium, aby "revidovalo" apoštolskou konstituci Praedicate Evangelium o reorganizaci Římské kurie, uvedl František. Nová ústava však vstoupí v platnost již o Letnicích, tedy příští neděli 5. června. Kardinálské kolegium se bude podílet pouze na následných krocích.
Noví nositelé purpuru: netradiční, progresivní, exotičtí
Včera, na konci Regina Caeli, František oznámil následující kardinálská jmenování, vedená provedl zapřísáhlým odpůrcem tradičního ritu, neboť mezi nově jmenovanými lze nalézt odhalené progresisty. Jmenování v podstatě odrážejí tendenci k neznámým církevním hodnostářům z exotických zemí, kterou charakterizovaly již všechny předchozí Františkovy kardinálské kreace.
Arcibiskup Arthur Roche, prefekt Kongregace pro bohoslužbu a kázeň svátostí, Anglie.
Arcibiskup Lazzaro You Heung-sik, prefekt Kongregace pro klérus, Jižní Korea.
Arcibiskup Fernando Vérgez Alzaga LC, předseda Papežské komise pro Vatikánský městský stát a předseda Governatorátu Vatikánského městského státu, Španělsko.
Arcibiskup Jean-Marc Aveline, metropolitní arcibiskup z Marseille ve Francii.
Biskup Peter Ebere Okpaleke, biskup z Ekwulobie v Nigérii.
Arcibiskup Leonardo Ulrich Steiner OFM, metropolitní arcibiskup brazilského Manausu.
Arcibiskup Filipe Neri António Sebastião do Rosário Ferrão, arcibiskup Goa a Damão v Indii.
Biskup Robert Walter McElroy, biskup ze San Diega v USA.
Arcibiskup Virgilio Do Carmo Da Silva SDB, arcibiskup z Dili ve Východním Timoru.
Biskup Oscar Cantoni, biskup z italského Coma.
Arcibiskup Anthony Poola, arcibiskup z Hajdarábádu v Indii.
Arcibiskup Paulo Cezar Costa, metropolitní arcibiskup brazilské arcidiecéze Brasilia.
Biskup Richard Kuuia Baawobr Mafr, biskup Wa v Ghaně.
Arcibiskup William Goh Seng Chye, arcibiskup Singapuru.
Arcibiskup Adalberto Martínez Flores, metropolitní arcibiskup paraguayského Asunciónu.
Giorgio Marengo IMC, apoštolský prefekt Ulánbátaru v Mongolsku.
Mezi 13 diecézními biskupy
jsou pouze dva z evropských biskupských sídela, z nichž jedno, Marseille, bylo ve 20. století spojeno s kardinálskýmúřadem.
Kromě 16 budoucích papežských volitelů František jmenoval kardinály pět církevních hodnostářů, kteří již dosáhli věku 80 let, a proto již nemohou hlasovat v konkláve:
Arcibiskup Jorge Enrique Jiménez Carvajal, emeritní arcibiskup z Cartageny v Kolumbii.
Arcibiskup Lucas Van Looy SDB, emeritní arcibiskup Gentu v Belgii.
Arcibiskup Arrigo Miglio, emeritní arcibiskup z italského Cagliari.
P. Gianfranco Ghirlanda SJ, profesor teologie.
Msgr Fortunato Frezza, kanovník kostela sv. Petra.
František své prohlášení zakončil výzvou:
"Modleme se za nové kardinály, aby mi s potvrzením své věrnosti Kristu pomáhali v mém úřadu římského biskupa pro dobro všeho svatého a věrného Božího lidu."
McElroy, Paraguay a papežští komisaři
Mezi nově jmenovanými jsou tři prefekti římských dikasterií. Kromě těchto papežových důvěrníků vyniká jediné jmenování z USA. Biskupem McElroyem František jmenoval ultraprogresivistu, který podporuje papežskou linii v otázkách migrantů, klimatu, Amazonie a společenství. To je demonstrativní signál, kterou frakci hlava církve v USA podporuje. V současné době je to především nepřímá facka odvážnému arcibiskupovi Salvatoremu Cordileonemu ze San Franciska, který se vzepřel papežské agendě a uvalil zákaz přijímání na Nancy Pelosiovou, mocnou potratovou lobbistku Demokratické strany. Proti zákazu přijímání u demokratických politiků, kteří podporují potraty, se McElroy obzvlášť hlasitě postavil. Takové jmenování s výrazně politickým signálem je v souladu s Františkovým smýšlením. Potvrzuje to také, že nevýslovné McCarrickovo dědictví v žádném případě nezmizelo ani čtyři roky po náhlém pádu dosud nejmocnějšího církevního představitele Františkovy éry v USA.
Paraguay dostane svého prvního kardinála. Na to se tam již nějakou dobu naléhá - zřejmě s úspěchem. Lobbing se tedy vyplácí, jak od včerejška s uspokojením konstatuje paraguayský tisk.
P. Gianfranco Ghirlanda, Františkův spolubratr z jezuitského řádu, je zřejmě oceněn za svou spolehlivou činnost papežského komisaře. Je současným papežským komisařem františkánů Neposkvrněné, již třetí obětí Bergogliovy nemilosti na samém počátku současného pontifikátu.
František ho již v roce 2014 jmenoval papežským delegátem pro Kristovy legionáře. Zdá se, že František je s vývojem řádu spokojen. S arcibiskupem Alzagou z kurie jmenoval argentinský papež již druhého kardinála z tohoto řádu.
P. Ghirlanda byl také členem poněkud pochybné vatikánské vyšetřovací komise Maltézského řádu ve sporu mezi velmistrem Festingem a velkokancléřem Boeselagerem na konci roku 2016. S odvoláním na výsledek této komise, která byla jednostranně obsazena členy blízkými Boeselagerovi, a tudíž sotva nezávislou, František požadoval odstoupení velmistra Fra' Matthewa Festinga.
Tento kanonický právník také z pověření papeže dohlíží na ústavní reformu Maltézského řádu. Totéž platí pro řeholní společenství Memores Domini a Comunione e Liberazione (CL), z něhož vzešly ženy, které již během pontifikátu Benedikta XVI. vedly jeho domácnost.
P. Ghirlanda dovrší 5. července 80 let, takže i on přestane být 27. srpna papežským kurfiřtem s kardinálským vyznáním víry.
Text: Giuseppe Nardi
