Papež a Luther
Bývalá katedrála v Lundu
31 října se Bergoglio nachází ve Švédsku, aby zde slavil 500. výročí vzniku protestantismu, který – jak soudí všichni historikové – nebyl reformou, nýbrž náboženskou revolucí, která změnila dějiny Evropy.
V interview pro RAI řekl valdenský pastor Paolo Rica:
Poprvé v dějinách se papež veřejně účastní oslav Reformace, která byla více než čtyři staletí v Římě odsouzena jako heretická. Přítomnost papeže v Lundu mění tento hluboce zasahující negativní soud a obsahuje pozitivní hodnocení: Reformace byla ve svém souhrnu něco dobrého.
V průběhu audience minulého 13. října řekl papež Bergoglio, že „největší reformátoři jsou světci a církev se musí ustavičně reformovat“
Tato slova mají velmi blízko k tomu, že Luther byl jako reformátor církví nespravedlivě odsouzen a že nyní si zaslouží, aby byl rehabilitován a svatořečen a vyzvednut přinejmenším na oltáře masmédií.
Dějiny nás naopak učí, že Luther byl odbojný mnich, který znetvořil víru církve, popřel svátosti a chtěl zničit autoritu církve. Církev mu odpověděla dogmaty tridentského koncilu a náboženskými hnutími katolické obnovy, protireformace, kterou dodnes hlásají velké barokní chrámy Říma¨.
Mezi Lutherem a církví leží propast, kterou nikdo nemůže překlenout, ani papež ne. To nám říká nejen víra, nýbrž i selský rozum, který člověku zapovídá přijímat něco, co si zcela evidentně protiřečí.
Roberto de Mattei. Il Tempo 29. 10. 2016
