Odvaha afrických biskupů
Po masakru desítek křesťanů v kostele svatého Xaveria v Owo promlouvá katolický biskup z Onda. Vzepřít se nigerijskému a mezinárodnímu mocenskému aparátu ideologií, které ho osvobozují, vyžaduje velkou odvahu. Biskup Arogundade riskuje ostrakizaci a možná i svůj život....
Aktualizace 27. 6. 2022: Další kněz, otec Vitus Borogo, byl zabit v Nigérii na farmě Prison Farm u silnice Kaduna-Kachia. Byl kaplanem katolické komunity na státní polytechnice v Kaduně. Oznámilo to sdružení Pomoc církvi v nouzi.
Podle mluvčího diecéze Auchi v nigerijském státě Edo zemřel dnes otec Christopher Odia několik hodin po svém únosu. 41letý otec Odia odcházel na nedělní mši do kostela svatého Michaela v Ikabigbo, když k němu přistoupili ozbrojení únosci a unesli ho.
"Naznačovat nebo vytvářet vztah mezi oběťmi teroru a důsledky změny klimatu je nejen zavádějící, ale znamená to také sypat sůl na rány obětí terorismu v Nigérii.“ Těmito slovy reagoval po masakru desítek křesťanů v kostele svatého Xaveria v Owo katolický biskup z Onda Mons. Jude Ayodeji Arogundade na slova prezidenta Irské republiky Michaela D. Higginse, který v kondolenčním poselství uvedl: "To, že byl takový útok spáchán v místě bohoslužeb, si zaslouží zvláštní odsouzení, stejně jako jakýkoli pokus obětovat fulanské pastevce, kteří jsou jednou z prvních obětí důsledků klimatických změn.
Prezident Higgins se zjevně domnívá, že fulanští pastevci (kteří nejsou zodpovědní za masakr v Owo) útočí na vesnice farmářů, aby zajistili svým stádům pastviny a vodu, kterých je v důsledku globálního oteplování nedostatek. Netuší, že v Nigérii se pastevci ze severu a zemědělci z jihu perou ve Středním pásu už po staletí. Časté střety způsobuje především stále se zvětšující velikost stád.
Mluvit o změně klimatu je nesprávné a přitažené za vlasy, říká biskup Arogundade, pravdou je, že lidé v celé zemi mají strach, "a ti, kdo v posledních letech sledovali události v Nigérii, dobře vědí, že teroristické útoky, běžná kriminalita, únosy, neustálé útoky na kostely, trhy a veřejnou dopravu v Nigérii a v oblasti Sahelu nemají nic společného se změnou klimatu.
Je to korupce zavedená jako systém, který se již ani neskrývá, degradace institucí a společenského života, špatná správa věcí veřejných, špatné řízení státních orgánů, vojenského aparátu, zdravotnictví a školství, které umožňují nekontrolované šíření násilí v Nigérii, odsuzuje biskup z Onda a vyzývá "ty v zemi i mimo ni, kteří využívají masakru v Owo, 'aby upustili od takového oportunismu' k prosazování jakékoli formy ideologického programu".
Je zapotřebí velké odvahy postavit se nigerijskému mocenskému aparátu a mezinárodnímu aparátu ideologií, které se zbavují odpovědnosti tím, že příčinu problémů země přisuzují vnějším faktorům a aktérům. Mons. Arogundade riskuje ostrakizaci a možná i život. Mnozí afričtí biskupové jsou však odvážní a dokazují to.
Mons. Alex Lodiong Sakor, biskup z Yei, jednoho ze států Jižního Súdánu, 20. června rovněž obvinil místní elity, tedy ty, kdo stojí v čele státu a ovládají jeho zdroje, z zodpovědnosti za potravinovou krizi, která postihla obyvatelstvo. Jak vysvětlil zpravodaji BBC, který s ním vedl rozhovor, východní Afrika opět trpí suchem, pandemie Covid-19 způsobila škody a nyní ruská invaze na Ukrajinu situaci ještě zhoršuje. Ale "pokud jsou v této zemi chudí lidé, je to vina těch z nás, kteří mají autoritu a moc, jsou chudí, protože jsme je ochudli my. Máme hojnost zdrojů, jsme jich plní, ale toto bohatství se hromadí v rukou několika málo lidí, kteří ho berou všem ostatním.
Jižní Súdán, který po desetiletích občanské války získal v roce 2011 nezávislost na Súdánu, získal tři čtvrtiny súdánských ropných polí, jejichž těžba již byla zahájena. Spor s vládou v Chartúmu o částku, kterou je třeba zaplatit Súdánu za přepravu ropy do Port Súdánu jediným dostupným ropovodem, který vede přes súdánské území, však téměř zastavil těžební aktivity, protože ropu nebylo možné vyvážet. Téměř okamžitě navíc právě kontrola tohoto obrovského bohatství a značné mezinárodní rozvojové pomoci, která do země proudila, rozpoutala bič korupce a v roce 2013 dala vzniknout politickému střetu a následně ozbrojenému konfliktu mezi dvěma hlavními etnickými skupinami, Dinkami a Nuery, o kontrolu nad vládním a správním aparátem. Korupce, kmenové uspořádání, žádná vůle postarat se o problémy obyvatelstva, to je důvod, proč mají lidé hlad, říká monsignore Sakor, vše ostatní je druhotné. Kromě toho," dodává, "tam, kde bojují vládní armády a ozbrojené skupiny, nemohou lidé obdělávat půdu: "Když jdou pracovat na pole a jsou odhaleni, (vojáci) je zabijí s výmluvou, že jsou to rebelové. Jsme opravdoví křesťané? Ne, nejsme, protože křesťan nezabíjí jiného křesťana.
Navzdory ropě je Jižní Súdán chudá země. V indexu lidského rozvoje rozvojové agentury OSN je na 185. místě (za ním je pouze Čad, Středoafrická republika a Niger. Nigérie rovněž těží ropu. Těží a vyváží ji od 60. let 20. století. Mohla by být a měla by být rozvíjejícím se státem, jako je Jihoafrická republika a Brazílie. Naopak v indexu lidského rozvoje se nachází na 161. místě, a patří tak mezi nejméně rozvinuté země světa.