Nová ruska taktika
Útok na Krymský most a jmenování generála Sergeje Surovikina do čela sil nasazených na Ukrajině přináší rychlou změnu ruské strategie ve válce na Ukrajině, která si podle OSN dosud vyžádala nejméně 6 322 obětí a přes 9 000 zraněných civilistů.
Každodenní soustředěný útok sebevražedných dronů a řízených střel na energetická zařízení v uplynulém týdnu zasáhl mnoho regionů, některé z nich se ocitly ve tmě (spolu s více než 1,5 milionu lidí) a v jiných byla kyjevská vláda nucena omezit dodávky elektřiny. Obzvláště vážné bylo poškození sítě v Oděse, Nikolajevu a na celém jihu, kde je ochromena železniční doprava, která zajišťuje přísun vojáků, vozidel, zbraní a munice na frontové linie v Chersonu a Donbasu.
Kyjev si také stěžuje na blokování nebo potíže s internetovým provozem a přiznává, že přišel o 40 % své elektrické kapacity, což posiluje tlak na Západ, aby si pořídil systémy protivzdušné obrany. "Pokračujeme v útocích vysoce přesnými zbraněmi na vojenské a infrastrukturní objekty, které ovlivňují bojovou efektivitu ukrajinských jednotek," řekl Surovikin v televizním rozhovoru (na tomto odkazu s italskými titulky).
Strategický cíl Moskvy je tedy zřejmě trojí: podkopat systém zásobování frontových jednotek, zabránit Kyjevu vyvážet část produkce elektřiny do evropských zemí, které již mají velký energetický deficit, a podkopat lidový souhlas s ukrajinskou vládou tím, že zkomplikuje život obyvatelstvu, protože absence nebo nedostatek elektřiny má velký vliv i na čerpání vody, vytápění a internet.
Ačkoli v Evropě a USA převládá rétorika, která ztotožňuje ukrajinskou věc se svobodou a demokracií, je lepší nezapomínat, že Volodymyr Zelenskyj umlčel veškerou opozici tím, že postavil mimo zákon až 12 politických stran a potrestal jakýkoli intelektuální nebo novinářský disent zákonem, který trestá vězením každého, kdo vyjádří jiné hodnocení konfliktu než oficiální vládní. S všeobecnou mobilizací, velkými ztrátami v bojích a špatnými životními podmínkami souvisí také otázka nesouhlasu s kyjevským režimem, kterou západní média téměř zcela ignorují, ale která by mohla mít vliv na budoucí schopnost Zelenského a jeho vlády konflikt zvládnout.
Americký think tank Institute for the Study of War (ISW), který zastává protiruské postoje, soudí, že Moskva chce oslabit vůli Ukrajinců bojovat a donutit vládu, aby věnovala další zdroje na ochranu civilního obyvatelstva a energetické infrastruktury, místo aby je nasměrovala do protiofenzívy na válečných frontách na východě a jihu země. "Ruská kampaň zaměřená na ukrajinskou energetickou infrastrukturu vytváří humanitární tragédii, aniž by se výrazně změnila situace na bojišti, protože výpadky elektřiny v kombinaci se zimním počasím a poškozením domů jen zvýší utrpení civilistů," píší experti amerického institutu, kteří však zřejmě zapomínají na dva aspekty. První je, že blokáda ukrajinského energetického systému ochromuje i logistické a průmyslové kapacity Ukrajiny, druhou, že kyjevské dělostřelectvo již několik měsíců bombarduje centrum Doněcku, "hlavního města" separatistů ve stejnojmenném regionu Donbasu, a to výhradně na civilní cíle bez strategické infrastruktury.
Ofenzíva vedená s pomocí bezpilotních letounů a řízených střel Geran-2 íránské konstrukce navíc vyvrací hypotézy o brzkém vyčerpání ruských zásob přesných zbraní dlouhého doletu (které od loňského dubna několikrát zazněly z různých západních zdrojů) a zdůrazňuje, jak se Moskva dosud snažila ušetřit Ukrajince ochromení základních služeb. Je to další důkaz, že Rusové zahájili "speciální vojenskou operaci", jejímž cílem je rychle dosáhnout dohody o ukončení konfliktu anexí čtyř regionů, kterých se referenda koncem září týkala.
I dnes, navzdory nájezdům na energetické infrastruktury, se útoky odehrávají především v noci, aby se snížilo riziko vedlejších škod. Počet civilních obětí, který Kyjev uvádí, je v porovnání s počtem odpálených náloží omezený a částečně jej lze přičíst dopadu protiletadlových zbraní nebo ruských zbraní zachycených ukrajinskou protivzdušnou obranou na centra obyvatelstva.
