Nejslavnější český biskup mučedník sv. Vojtěch
Nejslavnější český biskup, jeden z nejušlechtilejších synů českého národa chlouba naší vlasti. Jeho otec Slavník panoval nad dvěma pětinami Čech. Vojtěch se narodil na hradě Libici kolem roku 950. Péčí zbožných rodičů, především matky Střezislavy se mu dostalo vzorné výchovy. Byl poslán k dalšímu vzdělávání do Magdeburgu k biskupovi Adalbertovi. Vojtěch ve škole velmi prospíval a ovládal tři jazyky. Miloval samotu a rád uděloval hojnou almužnu, Arcibiskup Adalbert mu při biřmování udělil své jméno. Otcovsky nad ním bděl. Jeho spolužákem byl sv. Bruno.
Po devíti letech se vrátil do vlasti, byl vysvěcen na podjáhna a přisluhoval ve stoličním chrámu sv. Víta. Byl svědkem smrti biskupa Dětmara, který si trpce stěžoval, že k víře přilnulo jen málo Čechů. To na Vojtěcha silně zapůsobilo. Oděl se do kajícího roucha a věnoval se nadále kajícímu životu. 19. února 982 byl zvolen nástupcem Dětmarovým. Ačkoliv se Vojtěch bránil, přivedli ho kmeti a vladykové do shromáždění. Jeho volba se setkala s živým souhlasem. Biskupské svěcení přijal ve Veroně, kde právě pobýval císař Ota II. Po vysvěcení se vrátil do Prahy. Mladý 25letý biskup se vyznačoval všemi potřebnými ctnostmi. Vedl strohý život, spával na holé zemi. Zrána přicházel do chámu, kde zpíval se sborem sanctum officium a sloužil mši svatou.. Vyučoval mladé duchovní a usiloval o jejich vysokou mravní úroveň. Pověst o jeho svatosti pronikala daleko do světa.
Stal se pro své nástupce nedostižným vzorem. Snažil se vymýtit pohanské obyčeje, podvodné rozvody, prodávání otroků, znesvěcování svátků a nekázeň kléru.. Tím vyvolával také nevoli některých lechů a vladyků. Znepřátelil si i Boleslava II., který mařil jeho dobré úmysly. Rozhodl se proto, že odejde do Říma, kde složí své biskupské břemeno. 989 vstoupil v Římě k benediktinům a žil tam přísným svatým životem. Když se český lid zavázal, že bude dbát na jeho pastýřské vedení, vrátil se domů s dvanácti bratry a založil v roce 993 břevnovský klášter. Odtud se benediktini šířili na Moravu, Slovensko, Polsko a do Uher. Vojtěch navštívil Slovensko a Uhry a v Ostřihomi pokřtil mnoho pohanských Maďarů. Velmi byl zděšen zločinem českých vrahů, kteří porušili při tom i právo azylu v chrámě, kde zavraždili jednu ženu. Sv. Vojtěch s bolestí podruhé opustil vlast a nejdříve konal v Římě tuhé pokání. Ota III. si ho zvolil za svého zpovědníka. Boleslav II. jej s bolestí volal zpět do vlasti, ale ještě nepřekročil hranice a roku 994 se rod Vršovců dopustil zločinu na rodu Slavníkovců, který nelítostně vyvraždil. Vojtěch se tedy uchýlil do Polska, kam mu Čechové vzkázali, že si nepřejí jeho návrat. Svatý kajícník zatoužil po mučednické smrti, aby mohl odčinit zločiny svých krajanů. Spolu s bratry Benediktem a Radimem se odebral k Prusům. Když však vystoupil na jejich pohanské posvátné pole, byl od nich přepaden a zabit sekerami a oštěpy. Zemřel mučednickou smrtí 23. duna 997. Jeho tělo vykoupil polský král Boleslav Chrabrý.
Pramen: Fr. Cinek, Mše svatá v bohoslužebném řádu círevního roku.
