Menu


Matka podává žalobu na vládu

Maire Lea-Wilson (30 let), zjistila, že syn v jejím lůně má Downův syndrom a první věc, o které s ní chtěli v nemocnici jednat, byla, zda chce dítě potratit. Byla v 34. týdnu těhotenství. Láska k dítěti ji přiměla, aby legální cestou požadovala spravedlnost pro stovky dětí, které jsou vražděny z důvodu diskriminace vzhledem k zdravé většině. Vystupuje jako David proti Goliášovi.

Chce zatáhnout anglickou vládu k soudu a napadnout potratový zákon, nebo alespoň jeho část. Rozhodně není možno říct, že by třicetileté Angličance Maire Lea-Wilsonové z Londýna Brentfordu scházela odvaha. Tato bojovná matka rodiny je skutečně odhodlána dovést věc až do konce s neoblomnou silou: láskou ke svému děťátku, které se narodilo v červnu 2019 navzdory nepříznivé zdravotní indikaci.

Když se Lea-Wilson společně s manželem Simonem odebrali do nemocnice během tohoto druhého těhotenství (první syn Tom má dnes tři roky), uslyšela od personálu nijak neskrývanou jedinou cestu: potrat. Dramatický moment, na který si velmi dobře vzpomíná: »První věc, o které chtěli se mnou mluvit, byl potrat. V té době jsem byla v 34. týdnu těhotenství«.

Anglická legislativa připouští potrat po 24. týdnu těhotenství pouze v případě »těžkých defektů plodu«. Trisomie 21 mezi takové defekty patří a takový defekt byl zjištěn u maličkého Aidana. Nicméně paní Lea-Wlson se souhlasem manžela nehodlala přijmout tuto radu a toužila přivést na svět synáčka, kterého zbožňuje: »Aidan je malý sluneční paprsek. Za nic na světě bych ho nevyměnila«. Právě láska k dítěti ji v této chvíli přiměla vykročit na cestu zákona.

Tato anglická matka doufá, že se jí podaří dosáhnout úpravy platné legislativy ve své zemi a rozdílu v přístupu po 24 týdnech těhotenství, kdy dítě je zařazeno mezi zdravé, nebo ty, které naopak mohou být ještě potraceny pro »těžkou anomálii plodu«. »Mám dva syny, miluji je a cením si jich stejně«, vysvětluje matka, »proto pokládám za omyl, že je zákon nechrání stejným způsobem. A proto chci, aby byl zákon změněn«.

To je idea causy, kterou chce zahájit spolu s dalšími jako např. Hedi Crowter, mladá aktivistka, svého času rovněž postižená trisomií 21; její advokát Paul Conrathe podává stížnost u Nejvyššího soudu proti zákonu z roku 1967, který pozdní potrat ospravedlňuje. Pak bude čekat na rozhodnutí soudců, zda zahájit proces, který by byl nesporně něco historického vzhledem k možnému kladnému výsledku. Uvidíme.

Již dnes je nesporně jisté, že problém dětí „provinilých“ tím, že nejsou zcela zdravé, není ve Spojeném království něčím okrajovým. Data dokládají, že jen v roce 2018 to bylo téměř 3300 potratů (přesně 3269) zdůvodňovaných tzn. anomáliemi, z nichž polovina byly vrozené malformace, s Downovým syndromem v 618 případech. Ale odborníci evidují, že eugenických potratů, kterým mohlo být zabráněno, může být ve skutečnosti mnohem více.

Boj, pro který se rozhodla paní Lea-Wilson, zdaleka není jen její osobní záležitostí, je to sociální problém, který se týká ročně stovek dětí, které nejsou stoprocentně konformní se standardem. Jistě, žádný život hodný tohoto jména nesmí být opomíjen, jak je tomu ve Velké Británii, kde se počet potratů pohybuje ročně kolem 200 000 a žádný z nich není ve skutečnosti přijatelný.

Proto musíme být hluboce vděčni této matce, která dokázala zůstat klidnou a těšit se společností svého manžela a dvou synů, když se rozhodla k boji ve jménu toho nejslabšího z nich, aby jiné děti mohly spatřit světlo světa a nebyly ve jménu sporného „práva volby“ eliminovány.

Giuliano Guzzo, Nuova Bussola Qutidiana



 

 






Transparentní účet na provoz stránek 2702644352/2010