Katolickou církev Německa opustil rekordní počet věřících
František a Kiko Arguelo otec neokatechumenátu
Uprostřed tohoto letního plánování zastihla Santa Martu zpráva, že věřící ve Spolkové republice Německo v roce 2021 "opustili" katolickou církev v novém rekordním počtu. Podle statistik, které včera zveřejnila Německá biskupská konference, opustilo církev téměř 360 000 katolíků.
A to navzdory synodální cestě. Nebo snad právě proto?
Podle jejích vynálezců z biskupské konference a Ústředního výboru německých katolíků (ZdK) měla synodální cesta vlastně zastavit velký exodus. Opak je pravdou. Nikdy předtím nebyl počet těch, kteří se k církvi obrátili zády, větší než po dvou letech Corony a zjevně neplodné synodní inscenaci.
Během dvou Coronových let biskupové dychtili po loajalitě vůči vládě a přitom mnohokrát zklamali věřící - vládou vyvolaná nepřiměřená hysterie strachu, omezování základních práv, experimentální léky covid, které manipulují s geny a jsou vyráběny za použití potracených dětí, a strašení očkováním, které se snažili zamést pod stůl. Především byly dočasně zakázány všechny bohoslužby, odepřeno ústní přijímání a odebrána svěcená voda. Mnozí jsou zřejmě toho názoru, že takovou církev nepotřebují.
Synodální cesta naproti tomu zajímá pouze kliky církevních ideologů a placených církevních zaměstnanců. Iniciativa, jak by tomu mohlo být jinak, se většinou míjí s věřícími lidmi beze stopy. "Strukturální reformy", tak oblíbené na progresivní straně kvůli chybě v myšlení, jsou k ničemu, protože víra vyžaduje především obrácení, a ne reformy.
Nepomáhá, když limburský biskup Georg Bätzing jako předseda Německé biskupské konference stále znovu zdůrazňuje, že synodální cesta bude "nyní" dělat všechno jinak. "Teď" kdy?
Zdá se, že politizace německé církevní hierarchie pokročila tak daleko, že biskupové přebírají zlozvyk politiků, kteří i po volební porážce mluví o "úspěchu". Většinu politiků zajímá jen to, aby seděli u koryt. Biskupové by se o to neměli zajímat.
V Santa Martě se Corona a synoda ubírají podobným směrem, ale německé údaje jsou stále pečlivě sledovány. Nikdy nevíš...
Text: Giuseppe Nardi
