Jednoznačný postoj biskupa z Kazachstánu
27. června zveřejnil italský list Il Giornale rozhovor s biskupem Athanasiem Schneiderem. Biskup označil EU jako „nový druh Sovětského svazu s neměnnou zednářskou ideologií“. Imigraci označil jako před dlouhým časem připravený plán k zničení křesťanské a národní identity na tomto území.
Il Giornale: Excelence, nepanuje v dnešní církvi zmatek v otázkách víry?
Biskup Schneider: Již před 40 lety představil papež Pavel VI. situaci v církvi těmito slovy: „Mysleli jsme, že po koncilu vzejde pro dějiny církve slunečný den. Místo toho přišly mraky, bouře, temnoty, hledání a nejistota. Nějakou trhlinou vnikl do Božího chrámu Satanův dým.“ Situace se v posledních desetiletích tak zhoršila, že velký kardinál Carlo Gaffarra několik měsíců před svou smrtí prohlásil: „ Jenom slepý může popřít, že v církvi panuje hrozný zmatek“.
Il Giornale: Jedním z nejvíce diskutovaných témat je tzv. „interkomunion“. Papež řekl: žádný krok zpátky, zatímco Ladaria mluví o dosud nezralém textu. Jak tomu opravdu je?
Biskup Schneider: Musíme problém vidět v jeho kořenech. Jediným výsledkem eucharistického společenství je dokonalá jednota členů církve. Proto přijímání Eucharistie protestanty nebo pravoslavnými křesťany i v tzv. nouzových případech je vlastně velká lež, protože k Eucharistii připuštěný nekatolík vědomě odmítá integritu katolické nauky a katolickou hierarchii. Z toho poznáváme teologický rozpor kánonu 844 KCP o interkomunion v nouzových případech. Návrhy německých biskupů k interkomunion jsou pouze logický důsledek jmenovaného kánonu. A ten odporuje dvoutisícileté praxi katolické církve.
In Giornale: Byla otázka „dubií“ již vyřešena?
Biskup Schneider: Tato otázka nebyla vůbec veřejně vyjasněna. Skutečnost je zcela nesporně tato: Církevní autority různých stupňů daly, třeba jen ve výjimečných případech, souhlas k rozvodu. Učinily tak ovšem tím, že připustily k svatému přijímání osoby, které trvale žijí modo uxorio s osobou která není jejím řádným manželem. Žádná církevní autorita nemá však pravomoc - ani implicitně ve výjimečném případě – rušit šesté přikázání a dispensovat od nerozlučnosti manželství.
Katholisches.
Krátký komentář:
V tomto jeho stručném sdělení je obsažena ve skutečnosti celá tragická situace současné církve včetně jejího původu: 2VK, zorganizovaného podle dlouhodobých plánů a zcela v režií svobodných zednářů, který vystoupil jako dlouho zrající vřed a dal volný průchod ateistickému humanismu. V následujících letech nepřítel zkonsolidoval a upevnil své postavení a před pěti lety už mohl otevřít dokořán brány těsné a trvalé spolupráci s úhlavními nepřáteli katolické církve přesně podle marxistického receptu: uvnitř vnitrocírkevní teror, kádrové čistky, systematické rozleptávání nauky, morálky a současně svátostí, zdroje všech milostí, které se mění na svůj pravý opak: v šířící se počet svatokrádeží a rouhání, které hrubě urážejí Nejvyššího a jeho lásku a svolávají svolávají na církev svět dosud nikdy nevídané a jasně předpovězené Boží testy. Vnější aktivita církev se zaměřila na podporu zákonem chráněné amorálnosti včetně sodomitské zhýralosti a nekontrolovaného přívalu přistěhovalců zcela nepřátelského charakteru, kteří mají obsadí místo uvolněné dlouhodobým systematickým a oficiálně podporovaným potlačováním porodnosti původního obyvatelstva. Člověk by musel být úplně slepý, aby neviděl, odkud a kam celý tento proces cílevědomě směřuje.
Současná někdejší „římskokatolická církev“ získala v rekordní době tak zvrácený charakter, že člověk, upřímně a pevně věřící pevně všemu tomu, co do poloviny minulého století od svého založení hlásala a šířila, si musí upřímně přiznat že se do jejích řad už nemůže hlásit. Paradoxně nikoliv pravověrní věřící odpadli od církve, ale církev odpadla od svých věřících i od svěřeného poslání a vydala se zcela opačným a bludným směrem. Zjevným nástupem k tomuto převratu je přesun jejího hlavního štábu z centra Vatikánu do „“Domu svaté Marty“ a současné zrušení křesťanského pozdravu a vnějších projevů pravé víry a úcty k Bohu.
-vu-
