Je utrpení bezedná studna?
V knize Aimer c´est choisir! (Milovat znamená zvolit) odpovídá Pán Ježíš na otázku, kterou mu položila Axell: Není utrpení bezedná studna?
Ptáš se mě, je utrpení bezedná studna? Nebo má své hranice? Moje malé dítě, co si vůbec myslíš o utrpení? Jen moje milosrdná láska je bezedná studna, jen moje nekonečná láska je bez hranic. Utrpení však ústí do tohoto nekonečna. Jako každý jiný jev je utrpení omezené. Ale chápej! Je mnoho utrpení....
Tělesné utrpení může ve své intenzitě dosáhnout neslýchaných vrcholů a trvat tak dlouho! Podle vnímavosti jednotlivce vyvíjí se rozličným způsobem, ale vždy skončí, protože zmizí jeho příčina nebo pro svou intenzitu a nesnesitelnost vede k bezvědomí nebo ke smrti!
Duševní a psychické utrpení má mnoho forem, ve kterých se všechno mísí. Vede ducha do zmatku nebo pokryje hloubku duše, která je tak přetížena, že převezme otěže vůle. Tak se někdy člověk změní z oběti na trýznitele sebe nebo druhých.
Duchovní utrpení je jiného druhu, překračuje zkušenost smyslů a osobních pocitů. To je třeba přiznat. Je – li to výsledek existenčních osobních nejistot, může vést ke strašným pokušením, ze kterých je možno vyváznout, když se člověk zaváže konkrétními činy k věrnosti. V této formě duchovního utrpení se jedná o život Ducha Svatého. Vzniká buďto z odporu proti mému Duchu nebo jako útok nebo invaze zlého ducha. Staví člověka před nutnou radikálnost duchovního postoje: Kdo není se mnou, je proti mně!
Kdo zvolí mne, musí se odevzdat, zříci se odporu proti mým přikázáním a boje proti mému slovu a slovu mé Církve. Musí se celou svou vůlí odevzdat mému vedení a vyhýbat se tomu, že se ohlíží na okolnosti okamžiku. Jde o to těšit se předem na mé vítězství a celým srdcem očekávat můj příchod a mé zjevení ve slávě objímající celý svět. Když přijmete moje perspektivy, můžete být vyléčeni ze svého duchovního utrpení. To vyžaduje pouze, abyste se vědomě zřekli svých vašich vlastních omezených perspektiv, a potvrzení najdete v radosti, že jste pochopili moji perspektivu. Po sledu zkoušek a světlých okamžiků přijde světlo!
Jsou dva druhy duchovního utrpení, které působí zlý duch. Převážně jsou to výsledky osobních tajných rozhovorů s nepřítelem, zaslepenosti, která mu otevírá dveře dokořán. Duchovní cesta vyžaduje krok za krokem si to uvědomit a odhalit tyto slabiny. Je nutné duchovní vedení, aby mohlo dojít k pokroku. Někdy přicházejí zlé podněty zvenčí jako nečisté praktiky a styky se zlým duchem. Ty je třeba vyhnat.
Ale když je duše pevně zakotvena na skále, zbavena svých iluzí a špatných pozemských vazeb, když setrvává v mé lásce a zachovává moje přikázání, pak nemá nepřítel k jejímu nitru žádný přístup a utrpení toho druhu ji nepostihnou. Místo toho se v duši rozvíjí moje vše přesahující něžná moc, která poráží nepřítele.
Když se objeví utrpení jako soucit, nevtírá se násilím. Proudí srdcem, které se předtím samo nabídlo, nikoliv aby trpělo, nýbrž aby milovalo a sloužilo. Přijímá pak něco utrpení z utrpení světa. Toto utrpení ze soucitu nachází člověka ve stavu, kdy neví jak má reagovat. Je to dar, který dávám těm duším, které se nechávají tříbit láskou. Není to bezedná studna. ...Jen láska je nekonečná a bezedná ve všech svých dokonalých projevech a překračuje samozřejmě všechny přirozené schopnosti, v nichž nemá svůj původ.
Nyní jde o to přijímat utrpení, obětovat sebe a především neshlížet se v tom jako Lotova žena, nýbrž spíše provázet své Amen s radostným dynamismem. Tím se vyznačuje mé hluboké spojení s takovým srdcem. Je nutné ticho, protože každý jiný postoj by uvrhl duši do psychologických vazeb a do jejich bláta.
Dítě, přijmi tuto lekci beze strachu a běž přímou cestou k cíli. Miluji tě a všechny, kteří ji budou číst s nadšením. Vím, kolik dobra z toho může vzejít.
Maria heute 488/2012