Jde o obrácení Amazonie, nebo o církev s „amazonskou“ tváří?
V přípravném dokumentu k amazonské synodě 2019 jsou „viri probati“ stejně jako „jáhenky“ hotovou věcí. Baldisseri zdůrazňuje: I když téma se týká jednoho teritoria, úvahy překračují teritoriální hranice, protože se týkají celé církve.
Synoda, která se bude konat v říjnu 2019 v Římě, hovoří nepokrytě o „amazonské tváři církve“
14. bod přípravného dokumentu by mohl vést nejen k zavedení kněžství typu „viri probati“, ale také k nové specifické roli žen.
Druhá část dokumentu hovoří o potřebě vyslechnout „nářek“ milionového amazonského společenství, zbaveného po dlouhé období eucharistického dobra. Je třeba navrhovat nové cesty, aby měl Bůh lepší přístup k častější Eucharistii, centru křesťanského života.
Z toho vyplývá priorita novot v podobě nových typů služeb, které mohu být svěřeny také ženě: Jelikož je málo kněží a teritorium je veliké, aby bylo možno slavit eucharistii vždy a často, otevírá se možnost přístupu ke kněžství ženatým mužům osvědčené víry, kterým by měly pomáhat jáhenky, vystudované ve Vatikáně.
I přesto, že kardinál Ladaria Ferref, bývalý prefekt Sv. Officia zcela zatarasil pro ženy cestu ke kněžství, formule „jáhenek", nikoliv jako služební funkce, ale svým způsobem institucionalizovaná, je prakticky připravena. A amazonská synoda by mohla být příležitostí uvést ji na pořad dne. A stejným způsobem se může stát, že norma ženatého kněžství, která se zavede jako na experiment, vystoupí současně pro určitá místa jako průkopník a pro jiná církevní místa jako realita, kterou by ráda praktikovala. Příklad tohoto postupu vidíme v německé církvi, kde to zkouší kardinál Max, její hlava, především formou různých rozhovorů. Preláti říkají, že nedostatek kněží by byl vyřešen právě tím způsobem, jak to tvrdí brazilský kardinál Claudio Hummes. První krok by byl učiněn v Amazonii, ale co nám může bránit aplikovat ho také jinde, především ve Střední Evropě.
Samotná skutečnost, že synoda o Amazonii se bude konat v Římě, spočívá především ve velkém ohlasu, jaký může vyvolat. Sám kardinál Baldiseri, generální sekretář synody ho takto vysvětlil: I když se panamazonská synoda týká především regionálních problémů, tyto problémy přesahují regionální charakter a týkají se budoucnosti církve a planety.
Cílem synody je vlastně „zamazonštit“ celou církev.
Lorenzo Berocchi, Nuova Bussola Quotidiana
