Jakub st. apoštol
Jakub, původem z Galileje, syn Zebedeův a bratr apoštola Jana, povolaný od Pána spolu s bratrem mezi prvními, opustil otce i sítě, aby následoval Pána. Oba byli od něho nazváni Boanerges, „synové hromu“. Jakub byl jedním ze tří apoštolů, které Spasitel obzvláště miloval a chtěl je mít za svědky při proměnění, při zázraku vzkříšení dcery představeného synagogy a pak když se odebral na Olivovou hru, aby se před zatčením od Židů modlil k Otci.
Po nanebevstoupení Páně hlásal jeho božství v Judsku a v Samařsku a velké množství obrátil na křesťanskou víru. Pak se odebral do Španělska , kde získal některé pro Krista a z těch později Petr sedm vysvětil na biskupy a ty pak poslal do Španělska jako první. Když se Jakub vrátil do Jeruzaléma, kde získal pro Krista mága Hermogena a hlásal božství Ježíše Krista. Herodes Agrippa, který se stal králem za císaře Claudia, aby si naklonil Židy, poručil Jakuba popravit. Ten, který ho vedl před soud, když viděl jeho odvahu, s jakou jde vstříc mučednictví, sám se prohlásil za křesťana.
Když byli vedeni na popravu, požádal Jakuba o odpuštění; Jakub ho políbil se slovy: »Pokoj s tebou!« Pak byli oba sťati mečem. Krátce předtím uzdravil Jakub ochrnutého. Jeho tělo bylo přeneseno do Compostelly, kam za ním přicházejí četní poutníci z celého světa z úcty a na základě slibů. Církev vybrala k jeho oslavě den jeho přenesení, protože když prolil jako první apoštol krev pro Krista, byly právě Velikonoce.
Santiago de Compostela
Podle Divinum Officium Matutinum lectio 4 - 6
