Jam vybřednout z krize?
13. 3. 2018
Opodstatněná nespokojenost s průběhem a plody současného pontifikátu nutně ústila do opakovaných pokusů změnit jeho průběh. Všechny návrhy a pokusy o dosažení zásadní změny zatím ztroskotaly na absolutní neochotě Bergoglia reagovat na jakékoliv návrhy a podněty, a tím méně realizovat požadovanou změnu.
Hledání způsobů, jak ukončit současnou krizi církve je totožné s otázkou, jak se zbavit Borgoglia. Mezi odborníky se mluví o různých variantách. Jedna z nich staví na zpochybnění Benediktovy abdikace, a tedy na názoru, že neuvolnila papežský stolec, a proto je Bergogliův pontifikát neplatný. Další alternativa se opírá o názor, že Bergogliova volba byla neregulérní, a tedy nezákonná.
Objevila se také verze tzv. „mystické abdikace“, která by umožňovala jakési „dvojhlaví“ v církvi. Tuto variantu kardinál Brandmüller rozhodně odmítá jako něco „monstrózního“.
Na tyto varianty poukazuje Roberto de Mattei v Corrispondenza Romana článkem »L´opzione Benedetto“«. Ve své úvaze autor uvádí:
Pokud jde o pochybnosti o regulérnosti volby papeže Františka, kanonická ustanovení podle Geraldina Boniho nepostihují zneplatněním ani volbu poznamenanou sionismem, ani volbu, která vzešla z dohod, slibů ani jiných překážek jakéhokoliv druhu. Kanonistika trvá na tom, že pokojná universalis ecclesiae adhaesio (obecné přilnutí církve) je neklamným znamením platného a legitimního papežství, přičemž přilnutí Božího lidu k papeži Františkovi nezpochybnil zatím žádný z kardinálů, který se účastnil konkláve.
Trvajícím problémem je ovšem bilance pětiletého pontifikátu. Pět let je doba dostačující na komplexní bilanci. Je-li pravdou, že papež je především ten, kdo církev řídí, bylo by zapotřebí provést hlubší rozbor Bergogliova pontifikátu a vynést na světlo všechny naukové a pastorační stíny jeho úřadu.
Šest letech pontifikátu Pia V. (1566-1572) podťalo protestantskou herezi v Itálii, reformovalo církev v hlavě i v údech, dalo vznik Lize proti Turkům, zachránilo křesťanskou civilizaci u Lepanta, takže dom Géranger mohl napsat: Dílo svatého Pia V. pro obrození křesťanských mravů, pro upevnění kázně podle tridentského koncilu, pro zavedení Breviáře a Misálu na základech reformy vytvořilo z jeho pontifikátu jednu z nejplodnějších epoch v dějinách církve.
A jaké jsou naproti tomu v této církvi plody pěti let pontifikátu papeže Františka? Bylo by zapotřebí především interpelovat kardinály, kteří jsou pro papeže jeho prvními spolupracovníky a jsou bezprostředně spoluodpovědní za jeho vládu, alespoň pokud se od ní veřejně nedistancovali.
Pramen: Corrispondenza Romana
