Horoucí modlitba za apoštoly posledních časů
K Otci
Rozpomeň se, Pane, rozpomeň se na své Shromáždění, které jsi choval od počátku (Ž 74,2), když jsi na ně myslel od věčnosti. Rozpomeň se na své Shromáždění, které jsi držel ve své všemohoucí ruce, když jsi jedním Slovem vyvedl vesmír z nicoty. Rozpomeň se na své Shromáždění, které jsi dokonce skryl do svého Srdce, když Tvůj Syn umíral na Kříži, když je zasvětil svou smrtí a když je svěřil jako vzácný poklad své svaté Matce. Rozpomeň se na své Shromáždění, které jsi choval na počátku. Vyslyš, Pane, úmysly svého milosrdenství. Vzbuď svou pravicí takové muže, jaké jsi ukázal některým svým velikým služebníkům, jako svatému Františku z Pauly, svatému Vincenci Depoulovi, svatému Vincenci Ferreskému svaté Kateřině Sienské a tolika jiným velkým duším žijících v době minulé i přítomné.
Rozpomeň se. Bože všemohoucí, rozpomeň se na tuto Společnost, uděl jí všemohoucnost své ruky, která není nijak ukrácena. Kéž uzří denní světlo, a doprovoď a doveď ji k jejímu naplnění. Obnov znamení a znovu konej divy, oslav svou ruku a své pravé rámě (Sir 36,5, Mdr 5,17). Veliký Bože, který můžeš i z hrubých kamenů vytvořit syny Abrahámovy, řekni jen slovo, a budou posláni dobří dělníci na tvou žeň a dobří misionáři do Tvé Církve.
Rozpomeň se. Bože dobrotivý, rozpomeň se na své dávné milosrdenství a pro stejné milosrdenství se rozpomeň i na opětovné sliby, které jsi nám dal skrze své proroky, ba i skrze svého Syna, a vyslyš nás v našich spravedlivých žádostech.
Rozpomeň se na modlitby, které na tento úmysl k Tobě vysílali Tvoji služebníci po celá staletí. Dej ať jejich hlasy, jejich vzlykot, jejich slzy a jejich prolitá krev proniknou k Tobě, aby vymohly Tvé milosrdenství. Především se ale rozpomeň zvláště na svého milovaného Syna, vzhlédni na tvář svého Pomazaného (Ž 84,10). Popatř svýma očima na Jeho smrtelný zápas, na Jeho úzkost a Jeho láskyplný nářek v Olivové záhradě když pravil: „Jaký užitek bude z Mé Krve? (Ž 29,10). Jeho krutá smrt a jeho prolitá krev k Tobě křičí o milosrdenství, aby pomocí tohoto Shromáždění bylo na troskách říše Jeho nepřátel zbudováno Jeho království.
Rozpomeň se. Rozpomeň se, Pane, pro svou spravedlnost na tuto Obec. Je čas, abys jednal, Pane, neboť rozmetali Tvůj Zákon (Ž 119,126). Přestupuje se Tvůj božský Zákon, Tvým Evangeliem se pohrdá, opouští se Tvoje náboženství, přívaly zvrácenosti zaplavují celou zemi a strhávají i Tvé služebníky. Celá země je zkažená. Ohavností je zpustošena celá země. Bezbožnost je na trůnu, Tvoje svatyně je znesvěcována, ohavnost pronikla až na svaté místo. Bože spravedlivý, Bože odplaty, necháš všechno takhle zpustnout? Spěje všechno ke konci jako Sodoma a Gomora? Umlkl jsi navždy? Není už potřeba, aby se židé obrátili k Pravdě? Copak to už Církev neočekává? Copak nevolají všichni blažení v nebi po spravedlnosti? Odplať, Pane. Copak k Tobě nevolají všichni spravedliví lidé na zemi: Amen, přijď, Pane. Neúpějí snad všichni, i ti nejmenší, pod tíží nesčetných hříchů Babylónu a nežádají si, abys už přišel a znovu obnovil všechno? Všechno tvorstvo sténá. Pane Ježíši, rozpomeň se na své Shromáždění.
K Synu
Rozpomeň se, abys dal své Matce novou Společnost, abys skrze Ni obnovil všechny věci a abys skrze Marii završil léta milosti, když jsi je začal skrze Ni. Dej své Matce děti, nebo umřu. Dej své Matce děti a služebníky, neboli (čteme-li jinak) dej své Matce ty, kdo se narodili ze svobody, nebo umřu. Vždyť Tě prosím pro Tvou Matku.
Rozpomeň se na Její lůno a na Její prsy a neodmítej mne. Rozpomeň se, kým Ona je pro Tebe a kým jsi Ty pro Ni, a upokoj mé touhy. Co od Tebe žádám? Nic pro sebe a všechno pro Tvou slávu. Co od Tebe žádám? Co můžeš, ba říkám směle, co mi máš jako pravý Bůh udělit. Ty jsi ten, který má veškerou moc na nebi i na zemi. A jako nejlepší ze všech dětí nekonečně miluješ svou Matku. Co od Tebe žádám? Děti, ty, kdo se narodili ze svobody. Kněze svobodné Tvou svobodou, odpoutané od všeho. Kněze bez otce a matky, bez bratří a sester, bez příbuzných podle těla a bez přátel podle světa, kněze bez majetku a bez rozkazů, kněze bez starostí a bez rozpaků, kněze bez vlastní vůle. Žádám od Tebe děti, nevolníky Tvé lásky a Tvé vůle, muže podle Tvého Srdce, kteří nemají vlastní vůli, která by je poskvrňovala a zdržovala, a kteří jenom konají vůli Tvou. Žádám od Tebe muže, kteří porážejí všechny Tvé nepřátele jako noví Davidové holí Kříže a prakem svatého růžence v ruce: Holí Kříže a žezlem Panny.
Žádám od Tebe děti narozené ze svobody, duše svobodné jako oblaky, které se vznášejí vysoko nad zemí, svlažované nebeskou rosou, duše, které na vanutí Ducha Svatého všude zaletí bez překážky. To o nich částečně poznávali tvoji proroci, když se ptali: Kdo jsou tito, kteří letí jako oblaky? (Iz 60,8). Kam je vedla prudkost ducha, tam kráčeli. Žádám od Tebe děti, narozené ze svobody, lidi stále Tobě ku pomoci, stále pohotové k poslušnosti svých představených jako Samuel: „Hle, zde jsem.“
Žádám od Tebe lidi stále ochotné běžet a všechno snášet s Tebou a pro Tebe jako apoštolové: „Pojďme i my, abychom zemřeli s Ním“ (Jan 11, 16). Žádám od Tebe ty, kdo se narodili ze svobody, pravé služebníky Panny Marie, kteří by jako svatí Dominikové všude procházeli se svítící a pálící pochodní svatého Evangelia v ústech a se svatým růžencem v ruce, aby štěkali jako věrní psi proti vlkům, kteří jenom chtějí roztrhat stádce Kristovo.
Žádám od Tebe pravé služebníky Panny Marie, kteří by jako svatí Dominikové pálili jako oheň a osvěcovali temnoty světa jako slunce, kteří by měli pravou úctu k Panně Marii, úctu niternou bez pokrytectví, vnější bez posuzování, rozvážnou bez nevědomosti, něžnou bez lhostejnosti, stálou bez zlehčování a svatou bez domýšlivosti.
Žádám od Tebe pravé služebníky Panny Marie, kteří by všude, kam přijdou, drtili hlavu starého hada, aby se úplně naplnilo prokletí, které jsi nad ním vyřkl: „Nepřátelství položím mezi tebe a Ženu, mezi potomstvo tvé a Její, a Ona rozdrtí tvou hlavu (Gn 3,15). Je pravda, veliký Bože, že svět nastraží velké úklady patě této tajemné Ženy, totiž malá Společnosti Jejích dětí, které přijdou na konci světa. Je pravda, že nastane veliké nepřátelství mezi tímto blaženým potomstvem Mariiným a prokletým potomstvem satanovým, ale to je nepřátelství zcela božské a je jediné, které jsi ustanovil Ty: „Nepřátelství položím...“ Ale tyto boje a tato pronásledování, jimiž budou děti Belialovy trápit děti Tvé svaté Matky, ještě více rozšíří moc Tvé milosti, sílu jejich ctností a vliv Tvé Matky, protože Tys jí dal od počátku světa plnou moc, aby rozdrtila tohoto nadutce ponížeností svého Srdce a své paty: Ona rozdrtí tvou hlavu.
Dej své Matce děti, nebo umřu. Nebylo by pro mne lépe, abych zemřel, než viděl, jak jsi Ty, můj Bože, po všechny dny tak krutě a beztrestně urážen? Než vidět sebe po všechny dny v nebezpečí, že budu stržen proudem nepravostí, které vzrůstají každým okamžikem, aniž se jim cokoli staví do cesty? Ano, tisícinásobná smrt by mi byla snesitelnější. Buď mi pošli pomoc z nebe, nebo vezmi mou duši. Ano, kdybych neměl naději, že dříve nebo později ke své slávě vyslyšíš tohoto ubohého hříšníka, jako jsi vyslyšel už tolik jiných, když ubožák zavolal a Pán ho vyslyšel (Ž 34,7), prosil bych Tě s rozhodností proroka: Vezmi mi mou duši! (I Král 19,4). Ale důvěra ve Tvé milosrdenství, kterou mám mi šeptá s jiným prorokem: Nezemřu, ale budu žít a vypravovat o Pánových činech (Ž 118,17), až budu moci se Simeonem říci: Nyní, Pane, propouštíš svého služebníka v pokoji, neboť mé oči viděly…(Lk 2,29-30)
K Duchu Svatému
Rozpomeň se na své Shromáždění, které jsi choval od počátku. Duchu Svatý, rozpomeň se, zploď a utvoř děti Boží se svou božskou a věrnou Snoubenkou Marií, s níž a v níž jsi utvořil všechny údy, které patří k této Hlavě. Ty neplodíš žádné božské Osoby v Nejsvětější Trojici, ale Ty jediný utváříš všechny božské osoby mimo božštví. Všichni svatí, kteří byli a budou až do konce světa, jsou dílem Tvého láskyplného spojení s Marií.
Zvláštní království Boha Otce trvalo až do potopy a bylo ukončeno potopou vody. Království Ježíše Krista bylo ukončeno potopou Krve. Ale Tvoje království, Duchu Otce a Syna, je nyní na vzestupu a bude ukončeno potopou ohně lásky a spravedlnosti. Kdy už to bude, kdy už přijde ta záplava ohně čisté lásky, kterou zapálíš na celé zemi způsobem tak líbezným a tak prudkým, že se jím zapálí a obrátí všechny národy, i mohamedáni, modláři, a dokonce i židé? Není nikoho, kdo by se skryl před jeho žárem. Ať vzplane.
Ať tento božský oheň, s nímž přišel Kristus na zem, je zažehnut dříve než svět vzplane ohněm Tvého hněvu, který vše spálí na popel. Sešli svého Ducha a budou stvořeni a obnovíš tvář země. Pošli na zem tohoto Ducha, sám Oheň, aby na ní stvořil kněze samý oheň, jejichž službou by tvář země byla obnovena a naše Církev obrozena.
Rozpomeň se na své Shromáždění. To je kongregace, to je shromáždění, to je výběr, to je výkvět předurčených, které máš vytvořit ve světě a ze světa. Já jsem vás vyvolil ze světa (Jan 15,19). To je stádo pokojných jehňátek, které máš shromáždit uprostřed tolika dravých vlků, to je hejno čistých holubic a královských orlů uprostřed tolika krkavců. To je roj včel mezi tolika sršni a stádo hbitých jelenů mezi tolika hlemýždi. To je pluk statečných lvů mezi tolika bázlivými zajíci. Ach, Pane! Shromáždi nás z národů, shromáždi nás, sjednoť nás, aby se vzdávala veškerá sláva Tvému svatému a mocnému Jménu. Tuto Společnost, osvícenou Duchem Svatým, jsi předpověděl proroku, který se o ní vyjadřuje výrazy velmi temnými a skrytými, ale božskými:
Deštěm hojným skrápěl jsi, Bože, své dědictví, bylo zemdlené, tys je však jsi občerstvoval.
Tvoji tvorové v něm se usadili, v dobrotě své je chudému spravuješ, Bože!
Bůh kázal mluvit, byl zástup poslů vítězství: „Králové se zástupy prchají, prchají; hospodyně rozděluje kořist. Proč si hovíte mezi ohradami, holubice s křídly stříbrnými, jejíž peří vzadu leskne se zlatem? Když Bůh nebes tam krále rozplašoval, sněhem zabělal se Salmon."
Horstvo Boží horstvo bašanské jest, mnoho vrcholků má horstvo bašanské. Proč, ty horstvo, vy vrcholy, žárlivě hledíte na horu, kterou si zvolil Bůh za své sídlo, na které bude též Hospodin na věky sídlit? (Ž 68,10-17).
Co je, Pane, tento hojný déšť, který jsi oddělil a vyvolil pro své dědictví tak oslabené, když ne tito svatí misionáři, děti Marie, Tvé snoubenky, které musíš oddělit ode všech ostatních a shromáždit je pro dobro své Církve, která je tolik oslabena a poskvrněna zločiny svých dětí?
Co je to za stádce a co za chudáky, kteří budou přebývat ve Tvém dědictví a kteří tam budou krmeni božskou sladkostí, kterou jsi jim připravil, ne-li tito chudí misionáři, odevzdaní do Tvé Prozřetelnosti, kteří budou překypovat Tvými božskými slastmi? Nejsou to ty tajemné zvířecí bytosti, popisované Ezechielem, které budou mít lidskost člověka díky své nezištné a blahosklonné lásce k bližnímu, které budou mít lví statečnost díky svatému hněvu a díky vroucí a obezřetné horlivosti proti démonům a dětem Babylónu, které budou mít býčí sílu díky svým apoštolským pracem a svému umrtvování těla a které budou mít orlí hbitost díky svému rozjímání o Bohu? Takoví budou misionáři, které chceš poslat do své Církve.
Budou mít oko lidské pro bližního, oko lví proti Tvým nepřátelům, oko býka proti sobě samým a oko orlí pro Tebe. Tito následovníci budou kázat s ohromnou mocí, mocí velikou, s velikou silou a mocí, tak velikou a skvělou, že budou hýbat všemi duchy a srdci na všech místech, kde budou kázat. Právě jim dáš slovo, ba i svá ústa a svou moudrost: Já vám vpravdě dám výmluvnost a moudrost, které nebudou moci odolat ani odmlouvat žádní vaši protivníci (Lk 21,15). Žádný z jejich nepřátel jim nebude moci odporovat. Právě v těchto miláčcích si zalíbíš jako Král všech ctností Ježíše Krista, svého milovaného Syna, protože při všech svých misiích nebudou mít jiný cíl než vzdát Tobě úplnou slávu, a sice kořistí, které dobudou při Tvých misiích. Králové s vojsky prchají, prchají, i ženy si doma rozdělují kořist.
Pro svou odevzdanost do Boží Prozřetelnosti a pro svou úctu k Panně Marii budou mít postříbřená křídla holubice, totiž čistotou nauky a mravů, a její perutě plavým zlatem, totiž dokonalou láskou k bližnímu, aby snášeli jejich nedostatky, a velikou láskou ke Kristu, aby nesli Jeho Kříž. Ty sám, Ježíši, jako Král nebe a Král králů, oddělíš tyto misionáře ode všech, aby zběleli jako sníh na hoře Salmonu, na hoře Boží, na hoře bohaté a úrodné, na hoře pevné a mračné, na hoře, na níž má Bůh obdivuhodné zalíbení, na níž přebývá a bude přebývat věčně.
Kdo je Pane, Bože pravdy, touto tajemnou horou, o níž Ty sám říkáš tolik divů, ne-li Maria, Tvoje milovaná Snoubenka, jejíž základy jsi upevnil na vrcholu nejvyšších hor? Jeho základy jsou na svatých horách…hora na vrcholu hor. Jak jsou šťastni, tisíckrát šťastni jsou kněží, které jsi tak dobře vybral a předurčil, aby bydleli s Tebou na této bohaté a božské hoře, aby se na ní stali králi věčnosti svým opovrhováním zemí a svým povznesením k Bohu, aby na ní zběleli jako sníh pro své spojení s Marií, Tvou Snoubenkou, celou krásnou, celou čistou a celou neposkvrněnou, aby se na ní obohacovali rosou nebe a tukem země, veškerým požehnáním časným a věčným, kterým je Maria nezměrně naplněna.
Tito kněží jako noví Mojžíšové budou právě z této hory svými vroucími modlitbami metat šípy proti svým nepřátelům, aby je rozdrtili nebo aby je obrátili. Právě na této hoře, na níž ustavičně bydlí Ježíš Kristus, budou vyučováni přímo Jeho ústy, aby poznali, co znamená osmero blahoslavenství. Právě na této hoře Boží budou proměňování spolu s ním jako na hoře Tábor, budou s ním umírat jako na Kalvárii a stoupat s Ním do nebe jako na hoře Olivetské. Rozpomeň se na své Shromáždění: Na své, vždyť na Tobě jediném záleží, abys oživoval svou milostí. Jestliže člověk je první, kdo se ujímá práce, nic z toho nevzejde. Jestliže člověk přidává něco svého k tomu, co konáš Ty, všechno se bortí a hroutí.
Rozpomeň se na své Shromáždění: na své vlastní Shromáždění. Vytvoř dílo. To dílo je Tvoje, veliký Bože. Uskutečni svůj božský záměr a svolej své vyvolené muže ze všech koutů svých říší, povolej je a shromáždi je, vyzbroj je a vytvoř z nich vojsko proti svým nepřátelům. Pane Bože zástupů, válečníci šikují vojska plně vyzbrojená, mocní tohoto světa posbírali obrovské pluky, rejdaři mají celé flotily a velkoobchodníci se derou do tržnic a veletrhů. Jak různorodé je to shromáždění bezbožníků! Zloději, opilci a zhýralci se každý den shromažďují pod velmi chabými záminkami, aby Tobě odporovali. Pískají na píšťalku, bijí do bubnů, tasí své tupé meče, za odměnu slibují uschlou vavřínovou ratolest, nabízejí kousek zlata nebo stříbra, závan slávy, bezcennou odměnu, sprostou živočišnou rozkoš – a v okamžiku přicházejí zloději, vojáci se řadí do bojových šiků a velkoobchodníci se shlukují. Herny a tržnice jsou obleženy a celá země a celé moře jsou pokryty nesčetným množstvím zavrženců. Tito lidé, ačkoli se od sebe navzájem odlišují vzdáleností, povahou nebo svými zájmy, nicméně jsou jednohlasně rozhodnuti vést proti Tobě válku až na smrt pod korouhví a pod vedením ďáblovým. Veliký Bože, ačkoli Tobě sloužit je tak slavné, tak obšťastňující a tak užitečné, jak je možné, že se stěží najde někdo, kdo by podpořil Tvou věc? Sotva jeden voják se postaví k Tvé zástavě. Sotva kdo bude planout jako svatý Michael uprostřed andělů: „Kdo jako Bůh?“ Dovol, abych tedy povstal a křičel na poplach: „Dům Boží hoří! Duše hynou v plamenech! Samotná svatyně je zachvácena ohněm! Pomoc! Pomoc! Dobří lidé, pomozte našemu bratru, který je zabíjen, pomozte našim dětem, které jsou vyvražďovány, pomozte našemu laskavému otci, který je vystaven smrti!“
Kdo má na srdci Pánovu věc, ať se postaví po mém boku. Všichni tito dobří kněží, kteří mají být vyhledáni v celém světě, ti, kteří stále bojují, i ti, kteří se uchýlili do pouště a do samot, ať všichni tito dobří kněží přijdou a připojí se k nám: Spojené síly více zmohou. Ať jsme pod korouhví Kříže vojskem dobře seřazeným k bitvě, aby svorně útočilo na Boží nepřátele, kteří už odtroubili do zbraně: Pozdvihují se pozemští králové a vladaři se spolu umlouvají proti Pánu a proti Jeho Pomazanému: rozlámejme jejich okovy a odhoďme jejich pouta! Směje se Ten, který je na nebesích, jsou Pánu k smíchu. Kéž Bůh povstane, a Jeho nepřátelé budou rozprášeni! Povstaň, Pane, proč ještě spíš? Povstaň.
Pane, povstaň, proč jsi, jako bys spal? Povstaň v celé své moci, ve svém milosrdenství a ve své spravedlnosti, a utvoř si vybranou společnost strážců k záchraně duší, za které jsi prolil všechnu svou Krev, aby byl jeden ovčín a jeden pastýř a aby všichni byli spojeni ve Tvém svatém chrámě a Tebe oslavovali: A v jeho chrámě všichni volají: Sláva. Amen
Sv. Ludvík Maria Grignion z Monfortu
