Co s fundamentalisty?
Nedaleko Mosulu islamisté z IS zajali čtyři křesťanské chlapce. Poručili jim, aby prohlásili „Shahada“. Je to formule vyhlašující přestoupení k islámu.
Chlapci se tak mohli zachránit. Ale oni odpověděli: „My milujeme Ježíše a následujeme pouze jeho!“ Proto jim uřezali hlavy. Tento masakr neměl prakticky žádný ohlas v médiích a vlastně ani v církvi.
V jiných dobách dojatí křesťané by je ihned uctívali jako mučedníky a světce. Dnes v době divokého ekumenismu je někteří dokonce pokládají za fanatiky.
Téměř ve stejnou dobu šel Bergoglio do mešity a „adoroval“ spolu s imamem Mekku. Kdo ví, co by si pomysleli oni čtyři chlapci, kdyby ho přitom viděli?
Vztah argentinského papeže vůči islámu nás skutečně uvádí do rozpaků. 26. listopadu na otázku o dialogu s tzv. Islámským státem, odpověděl: „Já nikdy nic nepokládám za ztracené. Možná, že dialog není právě možný, ale nikdy není možné zavřít dveře“.
Když takový dialog propagoval Di Battista, všichni to s protesty kritizovali. V případě Bergoglia nikdo ani brvou nehne.
Papež pak dodal: „ Tito teroristé jsou hrozbou, ale je zde ještě další hrozba, a to je terorismus státu: když se věci vystupňují, každý stát se domnívá, že má právo masakrovat teroristy, ale s teroristy padnou za oběť i nevinní. A tato anarchie je velmi nebezpečná.“
30. listopadu Bergoglio prohlásil: „Jsem bezpečně přesvědčen, že není možno říct, že by všichni islamisté byli teroristé, jako není možno říct, že všichni křesťané jsou fundamentalisté, protože také u nás máme fundamentalisty, jsou zde tyto skupinky jako ve všech náboženstvích.“
Především se zdá, že papež Bergoglio ignoruje, že – dokonce i pro islám – fundamentalismus a terorismus jsou dvě rozdílné věci. Teroristé jsou např. oni z Al Káidy nebo z IS, zatím co fundamentalisté ( což je kvalifikace teologického typu) jsou z velké části ty režimy, které obyčejně pronásledují křesťany, od Pákistánu abychom si rozuměli, až po Saudskou Arábii ( kde není možno ani vyjít na ulici s křížkem na krku, ani postavit kostel).
Ale nejvíce překvapující je praktické ztotožňování domnělých „křesťanských fundamentalistů“ s islámskými teroristy. Kdo jsou tito „křesťanští fundamentalisté“? Nevyplývá z toho, že jsou to osoby, které se v jménu Krista chovají jako Al Káida nebo IS. Ale ani jako pákistánský nebo saudský režim. Kdo jsou to tedy? Snad oni čtyři chlapci, kteří se nechali zmasakrovat, ale nezapřeli Krista? Anebo osoby jako Asia Bibi a jiní pronásledovaní, které všechno snášejí pro víru? Nemyslím, že by Bergoglio měl na mysli tyto osoby. Kdo jsou to tedy? Ti, kteří - na poslední synodě – neschvalovali absurdní ideje kardinála Kaspera? Jistě není možno přirovnávat k teroristům ani k „islámským fundamentalistům“ ty, kteří nesouhlasí s oněmi nápady. Je pravda, že téměř každý den je Bergoglio častuje přívlastky jako „farizeové“ a „doktrináři“. Jistě však nemá papež v úmyslu je kriminalizovat, jak to dělal argentinský režim s důstojníky a jejich oponenty.
Křesťanští fundamentalisté jsou tedy ti, kteří berou evangelium „do slova a do písmene“ a na které Bergoglio útočí v závěrečném projevu synody? V takovém případě vzorem těchto „literalistů“ je svatý František z Assisi, který hlásal holé evangelium „bez komentáře“. Prakticky nevíme, do koho se Bergoglio chce strefovat těmito nešťastnými přirovnáními. A také útočnými.
Ale kdo se nad tím opravdu zamýšlí a klade si tyto závažné otázky?
Antonio Socci IL Libero
