Církev zasáhlo Tsunami LGBT
Němečtí františkáni si zvolili otevřeně homosexuálního představeného; biskup ze švýcarského Churu, který zavázal všechny, kdo pracují pro diecézi, podepsat "duhový" dokument; a otec James Martin, který v červnu oslaví Nejsvětější Srdce Ježíšovo účasí na Gay Pride. Lgbt vlna se zdá být nezastavitelná, zatímco z Říma se stále mlčí.
To, co nyní zasáhlo církev, je skutečné Lgbt tsunami. Před několika dny jsme napsali, že "neuplyne týden a někdy ani den, aby se v církvi neobjevila nějaká homosexuální iniciativa": byli jsme příliš optimističtí, ve skutečnosti se v posledních dnech množí akce na podporu LGBT. Po požehnání homosexuálnímu páru v Bologni, o kterém jsme informovali ve středu 15. června a k němuž stále čekáme na stanovisko diecéze, se pokusíme zmínit o nejsenzačnějších případech.
V Německu si 300 františkánů z provincie svaté Alžběty zvolilo za svého nového představeného otce Markuse Fuhrmanna jen několik týdnů poté, co se veřejně přihlásil k homosexualitě. Nejedná se tedy o ojedinělý případ, ale o celou františkánskou provincii, která homosexualitu vnímá jako záslužný bod, jako touhu po "inovaci v církvi", jak řekl otec Fuhrmann, který je samozřejmě pro zrušení kněžského celibátu a svěcení žen. Zajímavé je toto prohlášení nového provinciála františkánů o jeho coming outu: "Pokud jsem sám gay, pak chci ukázat, že mohu být součástí církve v této službě. To je důležité, protože pro církev by to tak být nemělo. V církvi je bohužel příliš mnoho institucionálního pokrytectví. Z těchto slov vyplývá, že čelíme skutečnému dílu infiltrace: někdo vstupuje do seminářů a řeholních řádů, skrývaje svou homosexualitu (za předpokladu, že nevstupuje na místa formace, která jsou již zkažená), s cílem změnit učení Církve a redukovat ji na čistě lidskou instituci.
Pojďme ještě o kousek dál, do Švýcarska, konkrétně do diecéze Chur: podle webu rossoporpora.org zde biskup Joseph Maria Bonnemain zavedl kodex proti zneužívání, který jsou povinni podepsat všichni kněží a pracovníci diecéze. V obsáhlém dokumentu je oddíl, jehož název je již programový: "Jak respektovat sexuální sebeurčení?". A zde jsou odpovědi: "Zříkám se globálně negativního hodnocení údajného nebiblického chování v otázkách sexuální orientace"; "Uznávám sexuální práva jako lidská práva, zejména právo na sexuální sebeurčení". "V pastoračních rozhovorech spontánně nemluvím o otázkách sexuality." "Vynechávám jakoukoli formu diskriminace na základě sexuální orientace nebo identity."
Pěkně "všichni jsou svobodní", což někteří v diecézi nepřijali dobře a 44 kněží (z asi 500 v diecézi) podepsalo petici, v níž žádali biskupa, aby kodex stáhl a svolal komisi, která by tyto části textu přezkoumala. "Velmi nás mrzí," píší v petici, "že diecézní biskup nabídl možnost, aby se Lgbt ideologie implantovala do církve pod záminkou prevence zneužívání, a tak porušila učení víry".
Biskup již reagoval dopisem ze 14. června, v němž požaduje, aby všichni dokument podepsali, protože sporné pasáže kodexu jsou v souladu s učením církve. Mons. Bonnemain má zřejmě trochu zmatek v představách o církevním učení, protože nikde v Magisteriu není zmínka o sexuální orientaci, natož o sexuálním sebeurčení. Nebo se nezmátl, jen používá novou strategii, jak změnit církevní nauku: činí tak předstíráním, že ji respektuje. Na oplátku se také dopouští bezprecedentního zneužití moci, když svou službu v diecézi spojuje s ideologií.
Existuje také třetí způsob, jak potvrdit LGBT evangelium: znovu číst Písmo a Tradici ve světle nové náboženské ideologie. Celé dějiny církve tak údajně zázračně hovoří o tom, že na homosexualitě není nic špatného, a že mnoho biblických postav ztělesňuje skutečnost Lgbt. Mistrem v této manipulaci je slavný americký jezuita otec James Martin, který měl také tu čest být pozván jako řečník na Světové setkání rodin v Dublinu v roce 2018. A právě v těchto dnech napsal článek pro katolický Lgbtq časopis Outreach, v němž vysvětluje „šťastnou shodu okolností“, že červen je měsícem Nejsvětějšího Srdce Ježíšova a Gay Pride, tedy dvou výročí, která se "hluboce doplňují". Kdo by to byl řekl? Výrok zní trochu rouhačsky, ale po přečtení článku si je člověk jistý: je to rouhání.
Je zřejmé, že němečtí františkáni nebudou pokáráni; v diecézi Chur nebudou žádné apoštolské návštěvy ani výzvy k rezignaci; a otce Martina bude stále častěji slyšet v Římě jako teologa. Tsunami může být stále jen silnější.
Nuova Bussola Quotidiana