Chilská církev se bríní
Gabriel Boric
Velmi špatně se nám naslouchalo prorokům, po dvou letech instrumentálních a násilných protikatolických a protipinerovských vládních demonstracích, k volbě mezinárodní levice a potratové a homosexuální lobby, že by nový a velmi mladý prezident Gabriel Boric, zvolený 19. prosince 2021 a v úřadu od 11. března, rád prosadil novou komunistickou a protikřesťanskou, potratovou a progenderovou ústavu.
Ústavní referendum o novém textu se bude konat 4. září, ale doposud se drtivá většina občanů stavěla proti němu a katolická církev se postavila na pole. Ústavní reforma, kterou nejprve slíbil a poté podpořil prezident Boric a jeho většina, se těšila veřejné a opakované podpoře, které se jí dostalo (neoprávněně) od Michelle Bacheletové v její dvojjediné funkci bývalé prezidentky Chile a vysoké komisařky pro lidská práva. Od jeho schválení v Ústavodárném shromáždění a parlamentu v dubnu loňského roku až do dnešního dne jej však občané důsledně a široce odmítají, přičemž v posledních dnech bylo zaznamenáno 51 % hlasů proti textu, pouze 34 % pro a 15 % se již rozhodlo nehlasovat.
Boricova popularita také klesá: podle nového průzkumu společnosti Cadem (nejvýznamnější společnost pro sociální průzkumy v zemi) činí míra souhlasu s prezidentem Gabrielem Boricem 40 % a míra nesouhlasu s prezidentem vzrostla na 54 %. Ještě nikdy nebyl žádný jiný prezident tak nepopulární po prvních 100 dnech vlády. Situace se pro současného prezidenta a jeho krajně levicovou parlamentní většinu zhoršuje, a to navzdory snahám Michelle Bacheletové, která slíbila, že ústavní text podpoří, a ve skutečnosti se přestěhovala do chilského Santiaga, aby s Boricem a jeho většinou spolupracovala. V posledních dnech však biskupská konference veřejně vystoupila , aby jednoznačně prohlásila, že ústavní reforma představuje nebezpečí pro náboženskou svobodu, hodnotu lidského života, svobodu vzdělání a rodinu.
Biskupové bijí na poplach a zároveň oceňují "závazek zaručit širokou škálu základních, lidských a sociálních práv... a uznání původních obyvatel": ve svém veřejném dokumentu z 22. července, v němž vycházejí ze Sociální nauky církve, vyjadřují jasný a velmi tvrdý postoj k reformě. Pokud jde o lidský život, biskupové nejenže stigmatizují úplnou svobodu potratů obsaženou v nové ústavě, ale polemicky poukazují na to, že jsou zmíněna práva zvířat a "lidské bytosti v děloze není přiznána žádná důstojnost ani právo. A to dává návrhu dehumanizující punc". Nakonec znovu zdůrazňují, že "učení církve o této otázce [potraty] je jasné a stálé a zejména katolíci ho musí brát v úvahu při svém rozlišování". Stejný přívlastek ("odlidšťující") se vztahuje k právu na "důstojnou smrt". Chilští biskupové varují před pokušením "přemíry státu na úkor autonomie jednotlivců a sociálních skupin v zájmu dosažení společného dobra", přičemž oceňují text ústavní reformy týkající se "sociálních" práv.
O rodině, rodičovství a genderové ideologii nešetří slovy: "Rodina je základní hodnotou nejen pro církev, ale pro celou společnost... stát ji musí chránit a pomáhat jí, aby se zhostila svých povinností, ale nesmí ji zbavovat úkolů, které může plnit sama nebo ve volném spojení s jinými rodinami...". Návrh ústavy rozšiřuje pojem rodiny tím, že hovoří o rodině v jejích různých formách, projevech a způsobech života, aniž by ji omezoval pouze na příbuzenské a synovské svazky... Setkáváme se s neutrálním a znetvořeným významem rodiny, která je ponechána jako organizační forma na stejné úrovni jako sdružení... za rodinu lze považovat jakoukoli skupinu lidí". Jasné „ne“ homosexuálním, transsexuálním a polyamorním manželstvím. Právo a povinnost rodiny a rodičů vzdělávat své děti je "nezastupitelné a nezcizitelné", zatímco návrh ústavy "nejednoznačně respektuje toto primární právo na svobodu a právo na vzdělání". Dokonce i v otázce sexuální výchovy , protestují biskupové, ""nikde"není stanovena odpovědnost rodičů a důležitost jejich účasti na citové výchově jejich dětí". Vše je ponecháno na státu, což je o to nejvíce znepokojující, že v ústavním textu je silně přítomna "genderová ideologie". Výlučné posilování státního veřejného školství a mlčení o "dotovaných" veřejných školách (převážně křesťanských), kde studuje 55 % chilských dětí, znepokojuje biskupy, kteří mají stejné obavy o náboženskou svobodu
Náboženská svoboda bude omezena "respektováním ústavních principů, včetně potratů, genderové výchovy, omezení rodičovských práv a škol", tedy principů, které "nejsou slučitelné s křesťanskou vírou". Biskupové jsou zklamáni z toho, že osud církví a křesťanských děl není uznán a zůstává ve výlučných rukou státu, a vyzývají Chilany, aby si uvědomili důležitost hlasování, které se uskuteční 4. září.: hlasování mezi neokomunistickou totalitou a skutečnou svobodou.
Nuova Bussola Quotidiana Luca Volontè
