Chaos v letecké dopravě k radosti zelených
Pokud se vám v těchto letních dnech stane, že zmeškáte cestu, protože vám zruší letadlo, ztratí se vám zavazadla na letišti nebo odletíte s několikahodinovým zpožděním, nejste v tom sami. Tento fenomén je celosvětový. A příčina je také politická: environmentalismus, který se "stydí" za leteckou dopravu a začíná se promítat do politiky namířené proti leteckým společnostem.
Pokud se vám v těchto letních dnech stane, že zmeškáte cestu, protože vám zruší letadlo, ztratí se vám zavazadla na letišti, odletíte s několikahodinovým zpožděním nebo se vaše cesta prodlouží devětkrát či desetkrát oproti plánu, nejste v tom sami. A pro jednou nejste obětí pouze italské neefektivity. Na celém světě totiž dochází k vážné krizi v letecké dopravě.
Z velkých letišť (mimo Itálii) zaznamenává Toronto Pearson International 52,9 % odletů se zpožděním delším než 15 minut, Frankfurt 46,4 %, Paříž Charles De Gaulle 42,8 % a Londýn Heathrow 40,2 %. Kromě zpoždění je vyšší i riziko zrušení letu. Rekordmanem je v tomto případě letiště Newark (obsluhující newyorskou metropolitní oblast) se 7,8 % zrušených letů. V tomto velmi horkém období tedy není vysoká teplota pro ty, kteří letí za prací nebo na dovolenou, tou největší příčinou utrpení, protože mají jednu šanci ze dvou, že odletí pozdě, a v nejhorších případech téměř jednu z deseti, že budou uzemněni. I když odjedou, hrozí jim větší riziko ztráty zavazadel: ve srovnání s předchozím rokem se letos v létě počet ztrát zvýšil o 30 %. A to nemluvím o častých stávkách pozemního personálu, a to nejen v Itálii. Kromě toho, že protesty, jako byl protest taxikářů minulý týden v Itálii, neumožňují lidem, kteří nemají auto nebo nemají po ruce veřejnou dopravu, dostat se na letiště (nebo se vrátit domů). Zkrátka katastrofa, která ohrožuje obnovení cestovního ruchu po dvou letech nucené odstávky v důsledku pandemie.
Příčiny této krize v letecké dopravě jsou jak přírodní, tak politické. Při bližším pohledu jsou však především politické. "Přirozenou" příčinou je drastické snížení počtu zaměstnanců během dvou let pandemie. Vzhledem k tomu, že letadla jsou uzemněna a počet cestujících se snížil na minimum, letecké společnosti propustily mnoho zaměstnanců, ale nejsou schopny včas přijmout zpět potřebný personál, aby využily příznivé sezóny. Například na letišti Heathrow se oproti stavu před pandemií vrátilo 80 až 85 procent cestujících, ale počet pozemního personálu aerolinek je stále snížen na 70 procent. Kvalifikovaní, nově přijatí zaměstnanci potřebují měsíce na zaškolení. Letecký personál stále potřebuje další školení a investice ze strany leteckých společností. Potíže s hledáním nebo opětovným nalezením potřebného personálu jsou důkazem toho, že zaměstnanci s dlouholetou praxí si za poslední dva roky, kdy působili v terénu, našli jinou práci. Kromě toho se objevily nové varianty viru a následná nová omezení zavedená vládami, což vedlo k mnoha falešným startům, které donutily společnosti odložit plány na obnovení svých aktivit.
Přejděme však k politickému aspektu, který je hlavní příčinou krize. Lety byly omezeny na minimum, ani ne tak kvůli obavám z pandemie, ale kvůli uzavření mezinárodních hranic, kvůli uzávěře, kterou zavedly vlády téměř celého průmyslového světa. Letadla byla nejvíce znevýhodněna v souvislosti s bezpečností, kterou mohou nabídnout (lepší cirkulace vzduchu než vlaky a veřejná pozemní doprava). A letecké společnosti jsou stále vystaveny ideologickému obtěžování ze strany ekologických stran a hnutí. Pandemie byla vnímána jako "příležitost" zbavit se letecké dopravy, která je zodpovědná za nejvyšší emise CO2: 2 % z celkového objemu. Před Covidem šla Greta Thunbergová osobním příkladem, když se plavila do New Yorku. V roce 2018 se ve Švédsku zrodilo hnutí Flygskam, což doslova znamená "stud za útěk", inspirované její cestou.
