Bergoglio sabotuje velmi žádoucí tribunál
Po kritice německého Spiegelu k podivnému Bergogliovu panování přihlásila se ke slovu Herder Korrespondenz, která konstatuje, že špičky církve představují dnes osobnosti velmi podezřelé pro svou morální dvojakost.
Německý teolog a vydavatel Benjamin Leven poukazuje na základě vatikánských pramenů na spornou postavu kardinála Coccopalmeria, jednoho z Bergogliových důvěrníků, který prosadil v Kongregaci pro nauku víry shovívavé postoje vůči kněžím, kteří jsou odpovědní za sexuální zneužívání. Coccopalmerio orodoval u Bergoglia ve prospěch dona Maura Inzoliho, který byl suspendován za sexuální zločiny a nyní byl znovu zařazen mezi činné členy Vatikánu.
Coccopalmerio byl až do letošního dubna předsedou papežské rady pro legislativní texty. V roce 2010 se stal členem Kongregace pro nauku víry. 2015 ho Bergoglio jmenoval členem nového organismu, který zkoumá žádosti kněží obviněných ze sexuálního zneužívání. Podle zprávy arcibiskupa Viganò je Coccopalmerio jedním z členů sítě aktivních homosexuálů.
Levenův článek má titul „František a zneužívání. Papežské tajnosti“ a všímá si problému zneužívání a role, jakou při tom sehrává Bergoglio. Líčí orgie homosexuální party oddané drogám v jednom bytě paláce Kongregace pro nauku víry, který obývá Luigi Capozzi, sekretář Coccopalmeria. Leven potvrzuje, že Capozzi dostal k dispozici tento byt určený původně pro jinou osobu, a to na zásah papeže. Všechny námitky papež ignoroval a současně plánoval jmenování Capozziho biskupem.
Podle Levenových informací Coccopalmerio se vyslovil proti suspendování jednoho kněze, protože prý by se tento trest rovnal trestu smrti. Capozzi je zastáncem co nejlehčích trestů pro všechny provinilce. Byl to právě Coccopalmerio, který se postavil proti rozhodnutí kardinála Müllera trestat tvrdě sexuální zneužívání. Müller mluvil tehdy o osobách, které se těší papežově důvěře a které ho pomlouvají, že postrádá milosrdenství. Jen 20 provinilců bylo suspendováno, a i to prý bylo pro papežovy našeptavače příliš mnoho. Z Kongregace propustil Bergoglio kněze, kteří postupovali v duchu kardinála Müllera, a na jejich místo dosud nikdo nenastoupil. O jednom z nich řekl papež novinářům, že to byl velmi dobrý pracovník, ale už unavený a chtěl se vrátit do vlasti, což byla vyslovená lež.
Ale to není zdaleka všechno. Leven informuje, že Bergoglio sám zrušil plán zřídit stabilní tribunál pro biskupy zapletené do zneužívání. Kongregace sama nemá jurisdikci nad biskupy a jediným soudcem pro ně je papež. Ten však takový tribunál zamítl. „Tak jsme svědky dvojakosti: papež prezentuje problém a ochotu zasáhnout a schází se s obětmi zneužití. Ale současně se snaží v individuálních případech vysekat provinilce z postihu a je přitom zcela nepřístupný jakýmkoliv radám a varováním.“
Leven v závěru uvádí, že podle vatikánských pramenů má Viganò ve své zprávě zcela pravdu, ale věci jsou ve skutečnosti daleko horší. Je mnoho osob, kterým se velmi nelíbí současné poměry a pokud se některá z nich odváží promluvit, nezůstane ve Vatikánu kámen na kameni.
Autor končí otázkou: „Najde vůbec katolická hierarchie sílu, aby se očistila?"
Marco Tosatti, STILUM CURIAE