Bergoglio fandí gayům
12.11.2018
Slova a gesta papeže Františka jsou zcela jasná. Je to otevření církve světu a LGBT; je to zřejmé také ze jmenování biskupů, kteří jsou „gay friendly“. Hlásá to James Martin, velký agitátor za přijetí homosexuality v církvi.
Je zcela zřejmé, že v církvi existuje zřetelný posun směrem k homosexualitě, bez ohledu na, že Katechismus a magisterium jsou jednoznačné. A je třeba dodat - vzhledem k závažným problémům spojeným s homosexualitou, která agresivně proniká do církve, jak to dokládají skandály spojené s McCarrickem. Nezesílila tato přítomnost výrazně právě během posledních pěti let pontifikátu papeže Bergoglia? Pokud by to někdo chtěl popírat, toto tvrzení pochází od nejaktivnějšího propagandisty LBGT v církvi Jamese Martina. V rozhovoru se studenty na shromáždění „Ignaciánská rodina" prohlásil, že pokud jde o církev a homosexualitu, „věci se začínají měnit“.
»... Podívejte se jen, co se událo za posledních pět let, kdy byl papežem zvolen František«, řekl Martin. Na prvním místě je to odpověď papeže Františka o osobách LGBT „Kdo jsem já, abych soudil? Těchto pět slov se stalo slavnými, byla to odpověď na osoby gay, není-liž pravda? Je to první papež, který po užil slovo ‚gay‘ ve svém prohlášení«, řekl jezuita, vydavatel ultraprogresivní revue amerických jezuitů.
Když čtu tuto odpověď, vrací se mi na mysl komentář, který napsal na Facebooku jeden homosexuál, který objevil víru a hledá způsob, jak pomoci dalším, kteří jsou ve stejné situaci a přitahuje je spořádaný křesťanský život a čistota. Tento mladý muž napsal svému příteli:
»Jestliže určitá osoba je gay a hledá Pána a má dobrou vůli, kdo jsem já, abych ji soudil?“ Existuje jedna katolická církev z doby, než byla pronesena tato věta, a jiná katolická církev poté. Od té chvíle se všechno změnilo, ať to papež „chtěl, nebo nechtěl říct“. Lidé to pochopili tak, že „lobby gay“ není dobrá, ale „jestliže nějaká osoba je gay“, je to v pořádku.
Někdo tvrdí, že papež měl na mysli „osoby, které přitahuje stejný sex“ a použil slovo gay jako synonymum pro homosexuál, že tedy „gay“ a „homosexuál“ znamenají totéž. Ve skutečnosti tyto výrazy popisují skutečnost v různých rovinách. Slovo „gay“ vymyslela „kultura gay“, aby popsala styl života gayů. „Jsem gay“, neznamená „jsem homosexuál“, a basta. Znamená „připojil jsem se ke kultuře gay, k LGBT“. Rozlišení těchto slov je důležité, protože mění vědomí. Katolická církev dosud nepoužívala tato slova a varovala se jich. Církev nikdy slovem „gay“ nedefinovala homosexuální osobu, protože věděla, že přijmout slovník a mluvu znamená spojit se s poselstvím. Avšak nyní už se nemůžeme divit tomu, že církev začala používat zkratku LGBT ve svém oficiálním dokumentu, protože papež už začal používat ono „G“, a tak je proclil. Ostatní písmena se k němu připojují. To všechno přišlo s jeho poselstvím: „Jestliže určitá osoba je gay a hledá Pána a má dobrou vůli, kdo jsem já, abych ji soudil?“
Dovolili jsme si tento delší citát, protože ho pokládáme za osvětlující, abychom pochopili tuto hru a co vlastně hledá jezuita Martin, a nejen on.
O papeži Martin řekl: »Má své přátele gay. Mluvil jako o skutečnosti, že chce, aby lidé gay se v církvi cítili vítaní. To je velká záležitost. Jmenuje také biskupy, arcibiskupy a kardinály, kteří jsou „gay friedly“, jako je kardinál Tobin, arcibiskup v Newarku, který například slavil „mši na uvítanou“ pro lid LGBT v katedrále... Taková je tendence...«
Nesmíme zapomínat, že kardinál Tobin zaujal nyní místo McCarricka v Newarku a řekl, že o aktivitách svého předchůdce nic neví, ačkoliv jeho diecéze uzavřela finanční smlouvu na úhradu zneužití způsobených kardinálem. Martin přitom opakoval to, co řekl o jednání papeže, co »říká o LGBT a co pod těmito termíny chápe“.
Toto Martinovo konstatování nám musí nutně připomenout svědectví arcibiskupa Viganò, podle kterého jmenování Blase Cupicha v Chicagu a Josepha Tobina v Newarku společně s Maradiagou a Donaldem Wuerlem zařídil McCarrick, a tím papež překročil omezení, která purpurovému homosexuálovi uložil Benedikt.
Podle Martina »je to trend, který se vzhledem k existující prezenci LGBT v církvi nedá zastavit,“ to znamená v praxi vzhledem k existujícímu přijímání homosexuálních vztahů v církvi v rozporu s katechismem a magisteriem. Martin prohlásil: »Minulý týden např. na synodě byli shromážděni biskupové a experti, aby diskutovali o mládeži. Diskutovali přitom také o LGBT, a to daleko otevřeněji, než v minulých synodách, ne? To je velký krok vpřed.«
Martin se samozřejmě nezmínil o tom, že pracovní skupiny Cupicha a Maradiagy jednaly o těchto argumentech a při hlasování získaly největší počet záporných hlasů. Musel však konstatovat, že »synoda nakonec nemohla používat termín LGBT a zůstala u ‚sexuální orientace‘, a to v důsledku opozice biskupů z míst, kde „práva“ LGBT nijak nepokročila, jak je tomu v některých diecézích USA , v Africe a v Indii... ale církev se dále učí...«.
