11. 5.: výrodí zasvěcení Konstantinopole
11. května 330: Konstantinopol zasvěcena Panně Marii
Východní církev slaví 11. května výročí zasvěcení Byzance, Bohem chráněného města , pod ochranu naší Královny nejsvětější Matky Boží.
Konstantin Veliký, který zvolil Konstantinopol za hlavní město křesťanské říše, zvětšil je a opatřil hradbami. Zúčastnil se 11. května 330 spolu s patriarchou velkého procesí, které se konalo po zasvěcení města Matce Boží. Procesí se účastnil všechen lid a klérus. Na fóru byly na sloupu císaře umístěna hřeby, jimiž byl Pán přibit na kříž, a dvanáct košů, které sloužily k shromáždění zbytků po rozmnožení chlebů.
Toto procesí mezi chrámem Hagia Sofia a fórem se opakovalo každý rok. Několikrát přislíbila Matka Boží svou ochranu městu, které přechovávalo nesčetné relikvie světců a bylo pokládáno za předsíň nebe. Když roku 626 Avaři spolu s Peršany zaútočili na město, byl jejich útok odražen obrazem Panny Marie. Podobně byly překonány epidemie a přírodní katastrofy, a to až do dne, kdy toto císařské město podle nevysvětlitelných plánů Boží prozřetelnosti zmizelo ze scény (1453). Zůstává nicméně pro křesťany symbolem budoucího království, kterému nebude konce.
Podle paravoslavného kláštera Minute mit Maria 11.5.
