Z 30. homilie sv. Řehoře ad Jan 14, 23-31
Bratři nejdražší, dávám přednost shrnout stručně slova tohoto čtení z evangelia, abychom se mohli déle zdržet u rozjímání velkých tajemství této slavnosti. Tohoto dne skutečně Duch Svatý sestoupil s náhlým hlukem na učedníky, přetvořil ducha v těchto tělesných lidech, obrátil je ke své lásce, a zatímco zevně se ukázaly ohnivé jazyky, uvnitř se rozhořela jejich srdce; a tak jako viděli Boha ve formě ohně, zahořeli všichni nesmírnou líbezností lásky. Neboť Duch Svatý je láska. Proto říká Jan: »Bůh je láska« ( 1Jan 4,8) Kdo tedy touží z celého srdce po Bohu, jistě již má toho, koho miluje. Nikdo totiž nemůže milovat Boha, jestliže nevlastní toho, koho miluje.
Nuže jestli se někdo z vás ptá, zda miluje Boha, s jistotou v duši odpovídá: Miluji. Nyní jste slyšeli na počátku čtení to, co říká Pravda: »Jestliže mě někdo miluje, bude zachovávat moje slovo« (Jan 4,23) Důkaz lásky je ve skutcích. Proto Jan říká ještě ve svém listě: »Kdo říká: Miluji Boha, ale nezachovává jeho přikázání, je lhář «(1 Jan 2,4) . Proto kdo setrvává v nedovolených touhách, jistě nemiluje Boha , protože se protiví jeho vůli.
»A můj Otec ho bude milovat a přijdeme a učiníme si u něho příbytek« Jan 14,23. Uvažte, nejdražší bratři, jaká je to pocta mít v srdci jako hosta Boha, který k nám přichází. Jistě, kdyby nějaký bohatý a velmi mocný přítel měl vstoupit do našeho domu, s velkým spěchem bychom vyčistili celý dům, aby se zde nenašlo nic, co by mohlo urážet oči našeho přítele, který přijde. Jestliže se tedy očišťuješ ode všech skvrn hříchu, připravuješ ve své duši Bohu příbytek. Ale všimněte si, co říká Pravda: »Přijdeme a učiníme si u něho příbytek« Jan 14,23). On jistě přijde do srdce některých, ale příbytek si tam neučiní: protože oni sice přitahují Boží pohled kajícností, ale v okamžiku pokušení zapomínají ihned na to, co mu slíbili, když činili pokání, a vracejí se znovu k tomu, že páchají hříchy, jakoby je už dříve neoplakali.
