Důsledky, které nás děsí
V článku The McCarrick Report and the need for new protocols, Richard Fitzgibbons, psychiatr s velkou zkušeností z práce s kněžími a seminaristy, uvádí: Mluvil jsem v Kongregaci pro biskupy o znepokojujícím chování Theodora McCarricka a některé části mého projevu se objevily v Raporto di Vaticano.
Podle Fitzgibbonse se u McCarricka vždy projevovaly psychologické sexuální problémy, které měly být identifikovány, když byl budoucí kardinál ještě mladík, aby mohly být přiměřeně léčeny. Ale nic podobného se nestalo. Když pak do Vatikánu přišly první informace o jeho chování, měl být odeslán k nezávislému profesionálnímu odborníkovi. Ale opět se nic podobného nestalo.
Raporto di Vaticano měl jasně kritizovat tuto nedbalost a zdůraznit nezbytnost nových protokolů.
Kdyby byl McCarrick dostatečně hodnocen, ještě když se nacházel v Metuchen, bylo by došlo k doporučení, aby nebyl připuštěn k biskupské službě a podrobil se na několik let psychologické a duchovní léčbě. Takový postup by dospěl ke kořenům problémů a zabránil by tolika dramatům a dalšímu utrpení.
Tolik Fitzgibbons. Na to odpovídá Mitchel, jak je uvedeno dále.
Peter Mitchel, který přijal kněžské svěcení 1999 a pak 2017 byl převeden do laického stavu, přijal tuto laicizaci poté, co se dopustil mnoha porušení celibátního slibu. Pokud jde o seminář, hovořil o prostředí naprosto nevhodném a nepřiměřeném a poznamenaném silnou diskriminací proti heterosexuálním seminaristům a kněžím. Mluvil také o klimatu, které se vyznačovalo strachem a protekcí původců zneužívání a represáliemi proti těm, kdo se o tom odvážili hovořit. Mitchel sám vypráví:
Byl jsem seminaristou na východním pobřeží Spojených států v letech 1993-1999, ve zlatém období McCarricka v Nawarku. Všichni jsme asistovali na mši Jana Pavla II. za deště na stadionu Meadowlands 5. října 1995: To byly okamžiky triumfu McCarricka. Měl jsem 21 let a byl jsem dokonalým terčem ze strany mých představených. Poselství, se kterým se obrátili na mládež mého věku bylo: „Toto je pro vás velká příležitost, aby vám dala život. Mějte k nám důvěru a buďte blízko Bohu jako my“.
Ve skutečnosti s námi manipulovali ti, kteří se o nás jinak nestarali. Nemohu říct s určitostí, do jaké míry McCarrick manipuloval s Janem Pavlem II., ale biskupové, kteří řídili a dodnes řídí systém USA – lidé jako McCarrick - se o nás prostě nestarali.
Co je na tom divného, že tak mnozí z nás propadli jako kněží nepřiměřenému a hříšnému chování (které poškozovalo mnoho osob k naší hanbě) a byli pak opuštěni od lidí, kteří se o ně nestarali.
Jediným důvodem, pro který byl McCarrick „odhalen“, je obvinění ze zločinu, kterého se dopustil na nezletilém. To jasně vystupuje z desítek případů, které jsou obsaženy v Raportu McCarrick, který byl právě zveřejněn a kde homosexuální chování a homosexuální kultura mezi dospělými (seminaristé, kněží, biskupové a kardinálové) se pokládá za předpokládané, přijímané a takřka normální.
Raport jednoznačně odmítá verzi, že se jedná o záležitost, která se týká jen několika zbloudilých kněží. Totéž jsem si myslel před několika lety, bránil jsem instituci, které jsem loajálně sloužil; ale to byla jen zbožná iluze. Homosexuální síť je výrazně dominující model. Je to předem určený předpoklad. Seminaristé a kněží jsou líhní lidí, jako je McCarrick, kteří dodnes řídí tyto instituce. Biskupové nemají rádi mládence, kteří se zříkají jejich způsobu života a nejsou jim po vůli. Pokládají je prostě za užitečné loutky, které je možno odhodit, když už nejsou užitečné.
Skutečné zlo je ještě skryto před očima většiny věřících, protože lidé jako McCarrick se domnívají, že věřící se nechtějí konfrontovat se závažností této situace. Dovolte mi však říct, že ta je mnohem horší, i vzhledem k tomu, co si někteří myslí, že o tom vědí.
Důležitá je poslední otázka. Všichni víme, že Bergoglio je jeden z lidí typu McCarrick. Proto kdykoliv jdeme na mši a kněz říká „v jednotě s naším papežem Františkem“, je to totéž, jakoby říkal: v jednotě s lidmi jako je McCarrick, kteří se námi nezabývají, a katolická církev zůstává sektou lží a – bez přehánění – kriminální organizací.
Peter Mitchel, vysvěcen 1999, laicizován 2017
Pramen: Duc in altum