Menu


Stojíme před schizmatickým amazonským synodem ?

                                                                                   11. 9. 2019

 

Biskupská rada Latinské Ameriky (CELAN) a Panamazonská církevní síť (REPAM) se sešly v Bogotě, hlavním městě Kolumbie; diskutovalo se o nastávajícím biskupském synodu, který se bude konat ve Vatikánu 6. - 27. října 2019 na téma: Amazonie, nové cesty pro církev a pro integrální ekologii.

V závěrečné zprávě o setkání prezident CELAM Mons. Miguel Cabrjos a prezident REPAM kardinál Claudio Hummes vyjádřili nejprve svou radost, že Svatý otec svolal synod, a pak vyslovili naději, že bude nastoupen rozvoj církve s amazonskou a indiánskou tváří a že se bude pokračovat v procesu jejího uskutečňování.

Na okraj setkání v Bogotě prohlásil nově jmenovaný kardinál Michael Czerny, zvláštní sekretář amazonského synodu: »Amazonie je první slovo v názvu synodu. Je možno říct, že její národy, její realita, teritorium a obyvatelé jsou předmětem synodu, a je možno říct, že jsou jeho plamenem. Proto jako první, nebo řekl bych, nejprvnější záležitostí je lid, jsou národy a zvláště národy indiánské.

Nicméně, jak už se stává při takových setkáních, to, oč běží, nejsou oficiální prohlášení, ale soukromá setkání, která se uskutečňují mezi klíčovými osobami, a dokumenty, které mezi nimi kolují, jak nejlépe organizovat strategii, s níž je možno dosáhnout požadovaných cílů.                   

Jeden z těchto dokumentů pod titulem Hacia el Sínodo Panamazónico: Desafíos y aportes desde América Latina y el Caribe je plodem předchozího setkání ve stejném městě v měsíci dubnu jakožto iniciativa organizací Amerindia a Repam. Text uveřejněný v LiveSiteNews odhaluje, že setkání se účastnily čtyři osobnosti, které vybral papež František, aby synod připravily: P. Paolo Suess (blízký spolupracovník biskupa Erwina Kräutlera, člena předsynodní rady); Maurizio López (sekretář REPAM a další člen rady); indiánský poradce pater Justino Sarmento Rezende a Peter Hughes (také poradce).

Tyto osoby mají být hlavními autoryInstrumentum Laboris, o kterém budou diskutovat synodní otcové. Jak zdůrazňují Maike Hickson a Matthew Cullinan Hoffman, autoři článku v LiveSiteNews, dokument je zaměřen na vyvrácení základních článků katolické nauky, když tvrdí, že církev už nemá „monopol spásy“ a že pluralismus a různost náboženství jsou výrazem moudré Boží vůle; nekřesťanská náboženství jsou schopna přinášet „spásu“ pohanským osobám a indiánské náboženské tradice v Amazonii jsou přehodnoceny; text definuje Eucharistii jako symbolický akt společenství; útočí na hierarchické kněžství Nového zákona a předvídá vytvoření nových služeb pro laiky, možnost ordinace žen na jáhny a kněžské ordinace ženatých mužů; prosazuje novou teologii indiánskou, feministickou a ekologickou, navrhuje rozpracovat tento model a vytvořit církev s „amazonskou tváří“.

K tomu poznamenal kardinál Gerhard Müller: »Jestliže se v Amazonii provádějí kněžské ordinace vážených mužů, kteří žijí v jasně stabilních manželských svazcích (jedná se o kanonicky platná manželství, nebo ne?) s cílem, aby zajišťovali svátosti pro společenství – i bez teologické formace (IL 129,2) – proč by to nakonec nemělo představovat popud také pro zavedení viri probati v Německu, kde společnost již neakceptuje celibát a kde by četní ženatí teologové byli k dispozici pro obsazení uprázdněných míst po celibátním kléru?«

14. srpna v Bogotě, která se stává jedním z hlavních center šíření amazonských bludů, Isidiri Jajoy, jeden z kouzelníků kmene Inga v Kolumbii, během přípravného shromáždění na amazonský synod uděloval své „požehnání“ řeholníkům a řeholnicím v parku sídla kolumbijské biskupské konference. Fotografie této ,ceremonie‘ oběhla celý svět a potvrzuje cíl, kam směřuje proces rozvracení nauky a konstituce církve. Vůbec se nemýlí arcibiskup José Luis Azscona, emeritní biskup prelatury Marajó v brazilské amazonské oblasti, když se v interview pro ACI Prensa děsí nebezpečí schizmatu.

Také v Německu kardinál Woelki, kolínský arcibiskup, vyslovil v Kirchenzeitung Köln obavu, žesynodní cesta, kterou nastupuje německý episkopát, vede ke schizmatu v německé i všeobecné církvi. V dějinách církve zpravidla schizmata následují po herezích, jak tomu bylo v anglikánském schizmatu v XVI. století.

Dnes šíření bludů a herezí předchází vyvolání církevního zlomu také proto, že normálně se odtrhuje od církve ta část, která je proti papeži, zatímco nyní ve jménu papeže někteří biskupové připravují odloučení církve. Co udělá papež Bergoglio, jestliže dojde k tomuto otevřenému boji? 10. srpna v letadle pří návratu z Afriky papež František prohlásil:Modlím se, aby zde nebyly rozpory, ale schizmatu v církvi se nebojím. Ani pro papeže není tedy eventualita vnitřního roztržení církve vzdálená, ale mýlí se, pokud se zranění Mystického Těla neobává.

Katolíci, kteří opravdu milují církev, mají hrůzu před rozkoly a herezemi a jsou připraveni bránit až do prolití krve čistotu a celistvost Kristovy nauky. A z toho důvodu roste odpor proti synodu, který by mohl vstoupit do dějin jako »Schizmatický synod o Amazonii«.

Jestliže bludy panteistické, pelagiánské a luteránské, obsažené v dokumentu z Bogoty i v samotném Instrumentum laboris nebudou opraveny, synod riskuje, že bude otevřeně schizmatický, jako byl synod pro-ariánský v Miláně (355), monofyzický v Efesu (449) a nestoriánský v Konstantinopoli (553), konciliaristický v Basileji (1438) a jansenistický v Pistoi (1786).

V Miláně ve IV. století vystoupilo proti arianismu jen málo biskupů; jen sv. Eusebius z Vercelli a sv. Pavlín z Trevíru měli odvahu odporovat shromáždění a vzdorovat císaři Konstantinu II., který synod svolal a chtěl na něm prosadit svou politickou vůli.

Zdá se, že počet kardinálů a biskupů, kteří jsou ochotni vzepřít se proti papeži Františkovi s hrdinstvím, jaké vyžadují tyto okolnosti, je malý, ale mezi kněžími a laiky se šíří projevy věrnosti církvi nejen v Americe, jak tvrdí i Svatý otec, ale ve všech zemích světa. Jsme děti jediné církve bojující, která bludy nepřijímá a neprosazuje, nýbrž je potírá a hájí pravdu. Jediná je církev, která chce získat pro Krista duše a celou společnost, církev, která se odlučuje od těch, kteří uvnitř vyznávají jinou víru. Jediná je církev, kterou svěřujeme Nejblahoslavenější Panně Marii, aby ji se svými anděly chránila v nastávajících rozhodujících týdnech.

Roberto de Mattei Corrisponenza Romana









 

 

 

 

 

 

 

 








těchto dokumentů

 

 

 






Transparentní účet na provoz stránek 2702644352/2010