Menu


Řeka nenávisti a lží před Světovým kongresem o rodině ve Veroně

                                           17. 3. 2019

 

Winston Churchill svého času prohlásil, že pokud tě nikdo nemá v nenávisti, nikdy jsi nebojoval pro nějakou věc. Z toho je možno vyvodit druhý axiom. Bojovat za nějakou věc jsi schopen jen tehdy, jsi-li schopen odporovat nenávisti, a bojovat za důležitou věc, na které závisí život a štěstí tisíců osob, jen když jsi schopen odporovat mrakům nenávisti. V této chvíli se valí řeky nenávisti proti Světovému kongresu rodin, který se koná ve Veroně od 29. do 31. března.

                                                         Silvana de Mari

Není to pravda, že chceme přibít ženy jen k mateřství. Dovolte, jak by to vůbec bylo možné? Chceme, aby ženy měly možnost stát se matkami, aby měly příslušný počet měsíců uvolnění ze zaměstnání, alespoň dvanáct, aby měly potřebnou ekonomickou pomoc. Promiňte, ale mladá žena ve věku 25 let, nezaměstnaná, má možnost podstoupit potrat garantovaný všemi možnými zárukami, ale nemá mít tu svobodu stát se matkou? Taková svoboda nemá pro tuto společnost cenu? Jsme si jisty, že každá žena se může stát chirurgem nebo vedoucím pracovníkem: chceme jen upozornit na skutečnost, že prastará a absolutní možnost mateřství je tisíckrát větší a důležitější, než stát se chirurgem či vedoucím pracovníkem, a chceme vám to zdůraznit dříve, než bude pozdě.

Chceme, aby každé dítě mělo otce a matku, a pokud je to možné, otce a matku vlastní, protože to je situace, která mu nejlépe garantuje psychologickou, fyzickou, duchovní a citovou rovnováhu. Vlastní matka je může kojit, a to umocňuje jeho zdraví, jeho otec svou přítomností zmenšuje jeho úzkosti. Chceme říct dvojicím, které nemají děti, nikdy si dítě nekupujte, neplaťte si nemoc, která se nazývá syndrom hyperstimulace ženy, která prodává své vaječníky, neplaťte si křečové žíly, porodní bolesti, devět měsíců těhotenství ubohé ženy, která pronajímá své lůno, nečiňte své dítě dítětem rodičů, kteří si je koupili.

Referentem nejvíc ostřelovaným jsem já. Moje jméno je všude, kam se valí řeky útoků. Na kongresu se bude mluvit o rodině, o ničem jiném, ale jsou to moje dřívější prohlášení, která mě mají připravit o mou svobodu slova. A proto si nejdříve vyjasněme, že mnoho věcí, které jsou mi připisovány, je teatrálně zfalšováno.

Nikdy jsem nepronesla věty, které mi přisuzují odpůrci veronského kongresu: »Sexuální akt osob stejného pohlaví je forma fyzického násilí použitá jako akt satanistické iniciace«. To je věta, která nemá žádný smysl. Řekla jsem, že penetrace poslední části trubice, protože bývá velmi bolestivá, je užívána v některých satanistických iniciacích, jak to na You Tube popisuje herečka Angelina Jolie. Jako sexuální magii to také vyložil Alester Crowley, kterého můžeme podkládat za zakladatele současného satanismu.

Moje výroky jsou pravdivé, a z toho důvodu jsem byla vyslýchána v procesu 14. prosince 2018.

Pokud jde o tvrzení, že mužští homosexuálové jsou nositeli přenosných pohlavních nemocí v mnohem větší míře než ostatní populace, toto tvrzení je tragicky pravdivé, tragicky doložené a překonává všechnu pochybnost, jak dokládá proces, který probíhal v Turíně. Vždy jsem tvrdila, že přenosné pohlavní nemoci těchto osob způsobují 20x více případů onemocnění než zbytek populace. Také v této věci jsem zcela zproštěna obvinění, protože je naprosto pravdivá bez nejmenší pochybnosti.

Zvolte na googlu akronyma STDs (přesnosné sexuální nemoci v angličtině) a MSM (muži, kteří provozují sex s jinými muži) a obdržíte celé tisíce řádků o této argumentaci. Že bych to byla jen já, kdo to tvrdí? Asi jsem jediná, od koho čerpá informace Světová zdravotnická organizace a její tragické statistiky jsem jen já vynesla z lékařského prostředí. Jsem snad jediná, na kterou tyto osoby naléhají? Mám dojem, že ano.

Nosím ve svém srdci všechny ty pacienty, kteří zemřeli na AIDS. Ti druzí na to asi nevzpomínají. Připomínám všem slova mého přítele ex gaye Josepha Sciabra: »Všichni jsou schopní dělat liberály, ale jen gayové ustavičně umírají«. Joseph Sciaber (sledujte jeho neocenitelný blog), své období gaye, kdy byl pornostar, označuje za tu nejstrašnější dobu. Také mohu připomenout Nausiku Della Valle, které zabránili promluvit  jednoho dne v Biella, kde jako ex lesba, ex bulimistka a ex anoretiička měla hovořit o znovunastolení své rovnováhy.

Opakuji to, co jsem vždy říkala: hluboce miluji osoby, které se prohlašují za homosexuály. Miluji také druhé, pokud jde o to. Miluji osoby, které se nazývají homosexuálové, až do té míry, že riskuji, že budu lynčována, ale po všechny dny budu tvrdit, že je to způsob života biologicky zbloudilý, ale také absolutně zvratitelný: jestliže homosexuálové změní styl života, budou žít nekonečně klidněji, jak mohou všichni ex gayové dosvědčit.

Nikdy jsem neřekla nesmírnou hloupost, že (tak zvaná) homosexualita je nemoc. Tuberkulóza je nemoc, rakovina je nemoc, skleróza je nemoc. Nemoc má svůj anatomicky patologický obraz, svou fyziopatologii, a především má svůj obraz anatomicko – patologický. Tzv. homosexualita je druh chování, je to chování, které si člověk osvojuje a kterého se může vzdát, je přítomno v obdobích více či méně dlouhých, jak to nejlépe vysvětluje ex gay psychoterapeut Ricard Cohen ve své knize „Riscoprirsi normali“; titul, který pohorší mnoho konformistů, ale kterým doktor Cohen dosvědčuje.

Řekla jsem, že je to chování biologicky zbloudilé, chování, ze kterého je možno vyjít, ze kterého je možno se emancipovat, anebo, pokud tento termín příliš nepohoršuje, je možno se uzdravit. Také z chování je možno se uzdravit.

Beru všechnu odpovědnost za to, co jsem řekla a jsem hrdá, že jsem to řekla, neboť  je pravdou že tzv. homosexualita není genetická a není nezvratná, že existují studie, které to dokazují a že ex gayové, jsou armáda, která to dokládá nejlepším způsobem. Podle vás je to forma normální? Nesouhlasím, že je možno nazývat něco normálním, když příslušné tělesné orgány nejsou používány podle své fyziologie, a proto se držím své ideje, a vy se držte své. Ve slušném národě všichni mají mít svobodu slova, a snad jsme dosud slušným národem.

                         

Silvana De Mari  Chiesa e postconcilio

                                  
Viz také



 

 




Transparentní účet na provoz stránek 2702644352/2010