Mýty a fakta kolem pandemie
16.6.2020
Paolo Gulisano
https://lanuovabq.it/it/il-libro-di-gulisano-sulle-pandemie-sfata-molti-miti
Mýty kolem pandemie
Luisella Scrosatti
V roce 2005 Paolo Gulisano, zkušený lékař v oboru epidemií a dějin medicíny, vydal knížku pod titulem Pandemie. Od moru k ptačí chřipce. Bylo to v době, kdy se mnoho mluvilo o ptačí chřipce, která byla očekávána jako mor 2000.
Byla to hrozba, která strašila jako přízrak, a autor toho využil k pojednání o epidemiích. Od citací z Bible a popisů Thukitydy a Lukrécia o „černé smrti“ středověku až po mor 17. století, došel až ke 20. století s nadějemi, že posláním lékařské vědy bude triumfovat nad viry a bakteriemi díky lékům a očkování (ta věda, která dnes stojí před novými znepokojujícími nebezpečími). Dějiny pandemií nám vyprávějí, jak nesnadné je soužití člověka a virů. Tato kniha, kterou autor aktualizoval, sleduje dlouhou bitvu, kterou člověk po staletí svádí s nakažlivými nemocemi, od včerejších morů po dnešní tajemné viry včetně covid-19. Nejedná se tedy o instant book, ale o pouť staletími, literaturou, medicínou a vírou.
Současná úmrtnost na následky infekcí a přenosných nemocí je nižší než jedno procento. Ve skutečnosti se více umírá na degenerativní choroby, jako jsou poruchy krevního oběhu, dýchacího ústrojí a nádory. Nehody stojí na prvním místě u mladé generace do 25 let, na druhém místě následují sebevraždy. To jsou příčiny, na které se umírá v Itálii, v Evropě a západním světě. A přece úmrtnost na nádory, infarkty, mozkové příhody a dopravní nehody je schopna vyvolat kolektivní paniku z nakažlivé nemoci, „neviditelného“ nepřítele, kterého nevidíme ani nepoznáváme. Velmi dávné strachy, jakoby pohřbené v podvědomí, se dnes probouzejí jako předmět pro mediální manipulaci, jako příležitost ke „spektakulárním“ epidemiím. Strach se využívá jako donucovací prostředek.
Gulisano ve své knize připomíná, že úkolem medicíny je s plným vědomím odpovědnosti bojovat proti utrpení, se kterým se setkáváme v nemoci a ve smrti za všech okolností. Velký filozof Romano Guardini napsal: »To, co zraňuje, je to, co je v životě nevyhnutelné: utrpení je rozeseto všude, utrpení bezmocných a slabých, utrpení živočichů a němé přírody... skutečnost, že nic není možno změnit, že není možno je odstranit. Tak bylo a tak bude. A v tom je potíž celé věci«.
Úkol léčit každý den, starat se, co učinit s každým jednotlivým člověkem poznamenaným nemocí na svém těle a na duchu. Otázka, kterou si mnozí kladou: nemusíme se v budoucnu naučit, jak žít spolu s epidemiemi?
Autor líčí, že ve skutečnosti toto soužití je již normou pro mnohé země světa. To je otázka, kterou si klademe dnes také my na Západě v době blahobytu a bezpečí. Na jižní polokouli je konfrontace s epidemiemi trvalou záležitostí. Každý rok umírá na světě více než milion osob na TBC. To zahanbuje Covid-19. Pro Gulisana se náš život po pandemii jistě změní, ale je naděje, že z této zkušenosti budou vyvozena důležitá opatření, a to nejen pokud jde o hygienu a prevenci nemocí, ale také pokud jde o vztah, jaký bychom měli mít ke zdraví, nemoci a smrti bližního.
Luisella Scrosatti - La Nuova Bussola Quotidiana
