Menu


Modlitba k Panně Marii Růžencové v Pompejích

 

 

Modlitba k Panně Marii Růžencové v Pompejích

Tato modlitba se přednáší ve 12 hodin 8. kv+tna a v prní neděli v říjnu.

 

Ve jménu Otce, Syna, Ducha svatého Amen.


Ó vznešená vítězná Královno,
ó Vládkyně nebes a země,
v jejímž jménu se nebesa radují a propasti se chvějí,
ó slavná Královno růžence, odevzdali jsme se ti,
jsme se tvými dětmi,
shromážděnými [duchovně] ve tvém chrámu v Pompejích v tento slavnostní den,
vyléváme náklonnost svého srdce
a s dětskou důvěrou
ti předkládáme svá utrpení.
Z trůnu milosti,
kde sedíš Královno,
obrať, ó Maria, svůj milosrdný pohled na nás,
na naše rodiny,
na Itálii, na Evropu, na svět.

Měj soucit s našimi těžkostmi, které nám ztrpčují život.
Hleď, ó Matko, kolik je to nebezpečí pro duši a pro tělo,
kolik pohrom a trápení nás ohrožuje.
Ó Matko, vypros nám smilování od svého božského Syna

a získej srdce hříšníků svou shovívavostí.
Jsou to naši bratři a tvoje děti, za které prolil svou krev sladký Ježíš,
a zarmucují tvé nejcitlivější srdce.
Ukaž se všem, že jsi,
Královno míru a odpuštění.

Zdrávas Maria...

Je pravda, že my, ač tvoje děti,
jsme první, kdo znovu křižují Ježíše ve svém srdci svými hříchy
a znovu probodáváme tvé srdce.
Vyznáváme to:
zasloužíme si nejtvrdší tresty,
ale pamatuješ, že jsi na Golgotě
s božskou Krví spoji la
závěť umírajícího Vykupitele,
který tě prohlásil za naši Matku,
Matku hříšníků.

Proto, jako naše Matka,
jsi naší Přímluvkyní, naší nadějí.
A my, pláčeme, pozvedáme k tobě své prosící ruce a
voláme: Milosrdenství!
Ó dobrá Matko,
smiluj se nad námi, nad našimi dušemi,
nad našimi rodinami, nad našimi příbuznými,
našimi přáteli, našimi zesnulými,
především našich nepřátel
a mnoha, kteří říkají, že jsou křesťané, a
přesto urážejí milované Srdce tvého Syna.

Dnes prosíme o milosrdenství pro zbloudilé národy,
pro celou Evropu, pro celý svět,
aby se mohli vrátit kajícně do svého Srdce.
Prosíme o Milosrdenství pro všechny, ó Matko milosrdenství!

Zdrávas, ó Maria...

Laskavě nás vyslyš!
Ježíš vložil do tvých rukou
všechny poklady svých milostí a svého milosrdenství.

Sedíš, korunovaná Královno,
po pravici svého Syna a
záříš nesmrtelnou slávou nad všemi chóry andělů.
Rozšiřuješ své panství,
kam až sahají nebesa
a podléhá ti země a všechna stvoření.

Ty jsi skrze milost všemohoucí,
proto nám můžeš pomoci.
Pokud bys nám nechtěla pomoci,
protože jsme nevděčné děti a nezasloužíme si tvou ochranu,
nevěděli bychom, na koho se obrátit.
Tvé Srdce matky nám nedovolí vidět nás,
tvé děti, jako ztracené.

Dítě, které vidíme na tvém klíně,

a mystická koruna, kterou spatřujeme v tvých rukou,
nás inspirují k důvěře, že budeme vyslyšeni.
A my ti plně důvěřujeme,
odevzdáváme se jako slabé děti
do náruče ze všech matek nejněžnější
a dnes od tebe očekáváme dlouho vytoužené milosti.

Zdrávas, Maria...

Prosíme Marii o požehnání

Nyní tě prosíme o poslední milost, ó Královno,
kterou nám nemůžeš odepřít v tento nejslavnější den.
Dej nám všem svou neustálou lásku
a zvláštním způsobem své mateřské požehnání.
Neodpoutáme se od tebe,
dokud nám nepožehnáš.

Požehnej
v tuto chvíli nejvyššímu papeži, ó Maria.

K prastaré nádheře tvé koruny,
k triumfům tvého růžence,
pro který jsi nazývána Královnou vítězství,
přidej ještě toto, ó Matko:
daruj triumf náboženství
a mír lidské společnosti.

Požehnej našim biskupům, kněžím
a zvláště všem těm, kteří horlili
za čest tvé Svatyně.
Nakonec požehnej všem, kdo jsou spojeni s tvým chrámem v Pompejích,
a všem, kdo pěstují a podporují pobožnost svatého růžence.

Ó požehnaný růženci Mariin,
sladký řetězi, který nás poutá k Bohu,
pouto lásky, které nás spojuje s anděly,
věži spásy v útocích pekelných,
bezpečný přístave při společném ztroskotání,
už tě nikdy neopustíme.

Buď nám útěchou v hodině smrtelného zápasu,
tobě patří poslední polibek života, než zhasne.
A poslední hláskou našich rtů
bude tvé sladké jméno,
Královno růžence z Pompejí,

naše drahá Matko,
Útočiště hříšníků,
svrchovaná těšitelko zarmoucených.

Buď blahoslavená všude, dnes i navěky,
na zemi i v nebi.
Amen.
Zdrávas Královno!

 Tuto modlitbu, schválenou Posvátnou kongregací obřadů, obdařil Lev XIII odpustky sedmi let a sedmi karantén těm, kteří ji s kajícným a oddaným srdcem pronesou 8. května a první neděli v říjnu. ( Zapsáno 8. června 1887). Odpustky potvrzené navěky svatým Piem X. a použitelné pro duše v očistci (Reskript z 28. listopadu 1903). Pius XI. apoštolským listem z 20. července 1925 potvrdil

a udělil také plnomocné opdpustky těm, kdo tuto prosbu přednesou, a přistoupí ke svaté zpovědi a přijímání..

Tuto prosbu s názvem Akt lásky k Panně Marii složil v roce 1883 blahoslavený Bartolo Longo, který vyzýval věřící, aby na konci modliteb, které složil, recitovali Zdrávas Maria a přidali modlitbu za jeho blahoslavenou duši .








Transparentní účet na provoz stránek 2702644352/2010