Lhář na papežském stolci
20.5. 2019
„Gasligthing“ papeže Františka
Jak uvádí v Psychology Today dr. Stephanie Sarkisová, »gastlighting« je taktika, kterou používá určitá osoba nebo instituce, aby získala nad svou obětí větší moc. Přivádí ji proto do situace, která ji nutí, aby se doptávala na skutečnost. Je to taktika, kterou používají zneuživatelé, diktátoři, narcisté a leadři, aby tak podpořili kult své vlastní osobnosti.
Pro ty, kteří si s překvapením uvědomili alarmující nesoulad v pontifikátu papeže Františka, uvádí autorka v článku „11 signálů nebezpečí gasligthigu“ jako závažné důkazy o tom, že všichni katolíci jsou vystaveni nebezpečnému psychologickému zneužívání ze strany Vatikánu.
Gasligthteři vyprávějí svým obětem evidentní lži. Popírají v nich to, co dříve řekli, a to proti veškeré evidenci. Říkají ti nejdříve věci, ve kterých jsi s nimi zajedno, aby získali tvou náklonnost. A pak vyvolávají zmatek, aby nabourali tvůj smysl pro normálnost a stabilitu, a tak tě nutí, abys o všem pochyboval. Za své vlastní špatné jednání však obviňují tebe. Obviňují druhé z omylu a nerozumu, aby tak poškodili jejich sebevědomí a dělali ze sebe jediný věrohodný zdroj „pravdy“. Papež útočí na své kritiky – zvláště v oblasti sexuálního zneužívání, - že jsou ve službách Satana, „velkého žalobce“, zatímco on a jeho kumpáni biskupové a kardinálové jsou nevinní pronásledovaní jako Kristus.
V Estonsku papež zašel tak daleko, že prohlásil, že mladí lidé se cítí podvedeni, když nevidí jasné odsuzování pohlavních a ekonomických skandálů.
Jednoznačné odsouzení? Kdo by měl takové odsouzení učinit, ne-li nejvyšší autorita církve? Ta však prohlásila: „Neřeknu k tomu ani jedno slovo.“
Poté, co 25. září 2018 v Estonsku tato nejvyšší autorita vyslechla svědectví mladých na setkání, prohlásila: „Někteří z vás mají odvahu říci: „Nevidíš, že nikdo tě neposlouchá, nikdo nevěří tomu, co říkáš?“ Odpovídá: „Musíme.... když si uvědomíme , že je třeba, abychom byli na vaší straně, potřebujeme obrátit mnoho situací, které se vás konec konců týkají jen zdaleka.
Tento lhář nabízí mladým lidem „pozitivní posilu“ tím, že se před nimi tváří, jakoby by byl jejich zastáncem, a sám sebe stylizuje jako někoho, kdo s obviňovanou situací nemá nic společného a je vlastně sám obětí podvodu.
V tom s ním spolupracuje Vatikán, když vydává protikladné publikace se špatnými překlady a záměrnou aplikací perónistické taktiky. Jenomže dosud Vatikán a jmenovitě osoba papeže byly jedinou autoritou, které bylo možno plně důvěřovat. Toto je právě onen fatální bod gaslightingu.
Synovská důvěra k papežství nás nesmí přivádět k tomu, abychom mlčky snášeli psychologické zneužívání ze strany toho, kdo má být nejvyšší autoritou a duchovním otcem.
Jestliže však papeže nikdo neposlouchá, pak je to proto, že ztratil veškerou věrohodnost. Nikdo mu nevěří, protože je lhář, který jeden den říká jedno, a další den opak. Vytvářejme si odstup, protože máme evidentní důkaz, že pohrdá naší Vírou, kterou pokládáme za svůj poklad. Vidíme, že to, co podniká, dělá proto, aby si zachoval moc a získal čas potřebný ke zničení této Víry.
Pozn: Gaslighting je forma psychologického násilí, při kterém jsou oběti prezentovány klamné informace se záměrem přivést ji k pochybnostem o vlastní paměti, vnímání a nakonec k úplné dezorientaci. Termín (česky Plynové lampy) je převzat z titulu divadelní hry z roku 1938: Při podvodném zeslabováním světla plynových lamp přesvědčoval manžel svou ženu, že se se světlem nic neděje, ale že jde o její chybné vnímání a představivost.
Chiesa e postconcilio
