Laudato si' ve farnostech
28.5.2020
Tato encyklika vedle pozitivních pasáží prezentuje i problematické. Při jejím hodnocení s potřebnou obezřetností není možno pomlčet o vážných kritických problematických výhradách, především v momentech, kdy vyhlašuje konkrétní efekty, které představují vše možné, jen ne profil pravé víry. Mám na mysli celý jubilejní rok Laudato si' s nahuštěným programem událostí, které mají být oslavou pátého výročí jejího vzniku.
Laudato si´ ve farnostech, církevních společenstvích zaměřených na „Integrální ekologii“, boj usilující o „radikální zvrat kultury“ směrem ke „společnému domu“, „slavnostním slibem s peněženkou“ a cirkulační a generativní ekonomií. To mají být, jak se zdá, motivy současné mobilizace italské církve v týdnu Laudato si’, zahájeném 24. května a pak v celém roce věnovaném integrální encyklice. Je zde problém: co je na tom všem katolického?
Italská Charita publikovala materiál pod titulem Integrální lidský rozvoj v době koronaviru – hypotézy a budoucnost podle Laudato si'.
Vše je zaměřeno na aktivizaci farností se záměrem vykonat dílo na lidové základně. Pokusme se nahlédnout do těchto iniciativ, které se zde předkládají.
V jedné diecézi se realizuje síť, ve které se 500 účastníků zaměřuje na obnovitelnou energii. V jiné diecézi bylo vytvořeno „hnízdo přijetí“- imigranti pracují na projektech získávání terénů podle konceptu generativní ekonomie. V jiné diecézi vytvořili elektrický dopravní prostředek pro transport nemohoucích osob, který byl představen papeži. V další diecézi se pracuje na stylu života „slib s peněženkou“. A ještě jiná diecéze má vyhledávat v Bibli místa, která se týkají integrální ekologie.
To jsou některé příklady navržené jako typické plody ve světle Laudato si’. Jak to hodnotit? To, co bije do očí, je skutečnost, že tyto iniciativy se týkají kontroverzních otázek, o nichž není možno říci, nakolik vytvářejí dobro. Sociální etika, která je duší těchto námětů, je neurčitá a diskutabilní, Jsou obnovitelné energie skutečně čisté? Nejedná se o zájmy nových ekonomických skupin? Je použití těchto technologií tak ekologické, jak se o nich mluví? Je vůbec pravdou, že neobnovitelné zdroje jsou škodlivé a vyčerpatelné? Netýkají se „hnízda přijetí“ také neregulérních imigrantů? Je onen dopravní prostředek dobrý, protože slouží nemohoucím, nebo proto, že je elektrický? Je „slib s peněženkou“ tak ideologicky čistý, jak nám chce namluvit? Má Bible objasnit ekologický problém, nebo má říct to, co neříká?
Vedení FOSCIV je realizováno za přispění projektu EU „Za Evropu zelenou, zdravou a rovnou“. Tyto projekty přicházejí z EU a přinášejí peníze, ale současně ukládají direktivy, jak je realizovat, např. »Iniciativa integrální ekonomie« proti fenomenu potratu by byla nepřípustná. Přijímat peníze od EU znamená přijímat také její ideologii, a tak projekty, včetně těch týkajících se vzduchu a vod, se stávají špinavé.
A je zde ještě další hodnocení. Všechny výše uvedené projekty se týkají prostředí a sociální rovnosti především v oblasti práce, ale žádný z nich se se netýká prokreace a rodiny, prvků „humánní ekologie“, které pro Jana Pavla II. a Benedikta XVI. byly stěžejní a základní. Nyní zmizely. Zůstalo úsilí o biodiverzitu skrze vysazování stromů a tvoření didaktických ekologických faktorů, ale výrazy potrat, lidské zárodky, děti programované v laboratoři, genderismus, eutanazie a asistovaná sebevražda nikdy nejsou na přetřesu. Je nepochopitelné, o jaký druh ideologického ekologismu se vůbec jedná. Evidentně to není ani ekologie, ani integrální, ale ideologický ambientalismus, který ty nejdůležitější věci nechává zcela stranou.
Stefano Fontana - Chiesa e post concilio
