Kněží mají při mši příliš naspěch
27.4.2020
Don Ambrogio byl farářem v malé farnosti v Lombardii, dokud nezačal působit jako exorcista. Je jeden z mnoha kněží na celém světě, který odpověděl na rostoucí potřebu exorcistů. Podle údajů z roku 2018 jen v Itálii se počet exorcismů ztrojnásobil. Každoročně se jich uskuteční kolem 500 000. Nastoupit duchovní boj proti démonu není věc pro slabá srdce, vysvětluje Don Ambrogio. „I když vystupuješ in persona Christi, ďábel ti předhazuje vulgárnosti, hrozby a násilí“. Nicméně, jak exorcista zdůrazňuje, v určitých okamžicích exorcismu je ďábel přinucen vyslovit „pravdu a skutečný katechismus“, což může ovlivnit život duše.
To by nemělo být překvapením, stalo se to i Ježíši Kristu, který byl prvním exorcistou, a exorcismus byl součástí jeho veřejné služby. Jeho střety s posedlými, jeho moc vyhnat ďábla jsou popisovány v různých úryvcích evangelia. V Markově evangeliu (1, 24) se nečistý duch obrací na Ježíše s těmito slovy: „Co je ti do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi, abys nás zničil. Vím, kdo jsi: Svatý Boží“. Démoni se Ježíšovy přítomnosti děsili, protože věděli, že má moc změnit život skrze exorcismus. Don Ambrogio vypráví, že i jeho život se radikálně změnil na základě zjevení démonů: »Vy kněží máte se mší příliš naspěch. Zvednete kousek chleba a honem zpátky, protože máte naspěch za důležitějšími věcmi«.
Jsou to šokující slova, která platí pro kohokoliv. Don Ambrogio potvrzuje, že ďábel trefil hřebík na hlavičku: „Nejsem schopen sloužit mši svatou jako dříve“. Byly napsány celé knihy o liturgii, ale stále máme jeden problém. I Benedikt v knížce Z hloubi našeho srdce mluví na toto téma: „Každodenní slavení Eucharistie znamená také sloužit Bohu, který označuje Eucharistii jako centrum kněžského života. Ale podle ďábla tento privilegovaný svátostný stav mezi kněžstvím a mší svatou je stále podceňován.
Podle Dona Ambrogia není přehnané říct, že mše už není doceňována. Vysvětluje to takto: „My si myslíme, že když jdeme na mši, dáváme něco Bohu, zatímco jsme to my, komu Kristova oběť odpouští hříchy“. Zdůrazňuje, že „tato částečka nekvašeného chleba vstupuje do našich útrob a než ji žaludeční kyseliny během 8-10 minut stráví, jsme živými svatostánky Ježíše Krista… Náš Spasitel je v nás, a to my ještě po mši svaté zapomínáme na díkůčinění“.
Ba co více: ďábel má pro kněze další výtku. Tentokrát zjevuje něco významného: »Vy kněží nechápete, že když obětujete mši, že jeho Matka a andělé jsou kolem oltáře“. Opravdu, neuvažujeme o tom, že kolem Kristovy oběti na oltáři je shromážděno celé nebe. Není to poprvé, co se takto hovoří o Boží přítomnosti na oltáři během proměňování.
Např. někdejší biskup v Civitavecchia Girolami Grillo oficiálně uznal zjevení a poselství v Civitavecchia popisovaná Fabiem Gregorim při prvním Mariině zjevení. „Bylo to 2. července 1995. Byl jsem na mši v 18.30. Naše Paní se zjevila v okamžiku, kdy Pater Pavel proměňoval Hostii. Její nohy stály na obláčku přesně nad otcem Pavlem a její ruce ukazovaly dolů. Stála tam v posvátné adoraci až do sv. přijímání. Z jejího chování bylo zřejmé, že její Syn je skutečně živý přítomen v Eucharistii“.
Když hledáme odpověď na pokles počtu věřících, především mladých, kteří říkají, „mše mi nic nedává“, Don Ambrogio říká: Je-li mše celebrována s náležitou úctou, jaká jí náleží, je uspokojována také naše žízeň“. Když se Bohu nevzdává náležitá úcta a mše je podceňována, Boží vznešenost se nám ztrácí a my spolu s ní.
Ironicky: v období, kdy se církev jeví jako ztracená v ustavičném zmatku, ďábel ví, co jí schází: Mše svatá.
Nuova Bussola Quotidiana
