Klečení zakázáno!
19.6.2020
Ačkoli o koronavirus-epidemii již několik týdnů nemůže být v Evropě řeč, pokud vůbec mnohá opatření byla oprávněná, přináší tato panika stále nové plody. Zveřejněné studie dokládají, že nakažlivost tímto virem je zřetelně nižší, než se vlády dosud domnívaly, ale věřící a odpovědní funkcionáři jsou vystavováni stále novému šikanování. Může se dnes ještě klečení pokládat za „politicky korektní“?
Je známo, že počet obětí koronaviru v německém prostoru je pod průměrem úmrtnosti na sezónní chřipku a v některých zemích jako Belgie, Francie, Velká Británie a Španělsku dosáhl úrovně silné chřipkové vlny.
Zcela se zamlčuje, že Světová zdravotnická organizace v Ženevě oznámila na tiskové konferenci Video, že podle dosud známých podkladů nakažení jedinci, kteří nevykazují žádné symptomy choroby, nemohou být pro další jedince zdrojem nákazy. Opačný názor byl dosud hlavním argumentem pro radikální opaření. Podle těchto údajů infikovaní jedinci bez symptomů nebo jen s malými obtížemi byli pokládáni za nejnebezpečnější šiřitele nákazy, protože nepoužívají žádná ochranná opatření a stýkají se s dalšími lidmi. Tento názor se mezi lidmi divoce rozšířil, ačkoliv byl neodůvodněný. Tento omyl byl také odpovědný za to, že vlády a vládní epidemiologové zveřejňovali s velkou publicitou počty nakažených osob, přičemž tyto údaje měly smysl maximálně pro statistiky. Tyto počty byly po celé měsíce hlavním nástrojem pro vytváření paniky a odůvodňování mimořádných opatření pod vlivem sporného radikalismu. Podle posledních sdělení SZO byla tato opatření třeba pokládat za snáze kontrolovatelné nebezpečí. Nikoliv jen nyní, ale od samého začátku.
Proč nejsou tyto poznatky sdělovány? Všechno napovídá tomu, že věc nahrává farmaceutickému průmyslu a miliardovým obchodům lobistů jako je Bill Gates. Někteří to pokládají za nástroj kontroly obyvatel.
Faktem je:
14. května Aba Grifoni, Daniela Weiskopf, Sydney Ramirez, Davey Smith a další mikrobiologové a imunologové zveřejnili studii, ve které konstatují, že 60% lidí je proti koronaviru zcela imunní, protože ve skutečnosti skrze občasné „nachlazení“ jsou pod vlivem SARS-CoV-2 a nikoliv pod koronavirem. Nebezpečí tohoto viru je třeba redukovat na faktor 5. (Studie)
Církevní šikanování
A co dělá církev, která visí na rtech ministrů zdravotnictví, kteří (alespoň v Německu) nemají žádnou odbornou kompetenci? Zavádí absurdní boj proti přijímání do úst. Přitom významní a odpovědní lékaři jednotně zastávají názor, že přijímání na jazyk je nejlepší ochranou.
V Boloni, rudém hradu Itálie, kde papež František uzavřel pakt mezi politickou a církevní mocí, žasnou věřící nad přívalem šikanování.
7. května podepsala italská vláda s IBK společný protokol o obnově bohoslužeb. Ten obsahuje pro některé věřící politováníhodnou šikanu, týkající se především sv. přijímání. V Boloni arcibiskup Zuppi si přidal ještě dodatková opatření, která v protokolu nejsou.
V jeho diecézi byl totiž zahájen nejen boj proti přijímání do úst, ale také proti klečení. Obojí je již řadu let některým církevním kruhům trnem v oku. „Správný“ křesťan prý neklečí, nýbrž stojí, aby měl s Bohem oči ve stejné výši. Tak nějak znějí slova nařízení. S koronavirem se zde přihřála zvláštní vlastní polívčička.
Na šikanování si stěžují také věřící ve svatyni Loreto. Tento svatý dům mohl být celé měsíce navštěvován jen domácím obyvatelstvem. Nyní se zde nesmí klečet. Pokud tak někdo udělá, je vyzván, aby se postavil. Ve svatyni mohou věřící setrvat pouze tři minuty, protože ji prý „nelze pořád dezinfikovat“.
Obrazy ve farním kostele sv. Pavla z Ravony dokumentují tento dvojí boj proti eucharistické úctě. Kostel zasvěcený sv. Pavlu je poprvé vzpomínán roce 990. Tehdy byl spojen s jednou ženskou kongregací. Od roku 1123 až 1630 byl u chrámu augustiniánský klášter, který se stal obětí morové epidemie. Kostel tehdy sloužil krátce jako lazaret a augustiniáni zde působili až do roku 1655. Roku 1454 zde byl zbudován farní kostel, o který pečoval diecézní klérus. Dvakrát zde byl kult přerušen. 1866 zabralo spojené italské království kostel i faru k vojenským účelům a 1899, kdy byl starý kostel zbořen a nahrazen novým větším.
K dalšímu přerušení tisíciletých bohoslužeb došlo až na jaře v roce 2020 kvůli opatřením proti koronaviru.
Giuseppe Nardi, Katholisches
