Ex Oriente lux
19. 8. 2019
Arcibiskup Marek Jędraszewski
Polského arcibiskupa, který se stal terčem pro „milice“ LGBT,“ vzali pod ochranu všichni jeho spolubratři. Stalo se tak v bývalém sovětském bloku poté, co krakovský biskup Jędraszewski získal podporu nejprve od biskupů polských a pak také českých, slovenských a maďarských.
Kompaktnost mezi špičkami církve ve východním bloku, který prošel komunistickou diktaturou, je podporována zvýšenou citlivostí na ohrožení totalitou. Je to evidentní i při obžalobě diktatury gender a LGBT, a týká se také i obrany národní suverenity. Katolické hierarchie nastupují, aby zahřímaly proti ideologii genderu. Biskupové východní Evropy pozvedají svůj hlas, aby zdůraznili tradiční postoj církve: odmítnutí každého příznaku nespravedlnosti a diskriminace spojené se sklonem k deformaci sociální morálky a vztahů. Taková prohlášení zazněla v těchto dnech od některých nejautoritativnějších prelátů ze ‚sovětského bloku‘, kteří povstali na obranu krakovského arcibiskupa.
Mons. Marek Jędraszewski se stal centrem útoků aktivistů a sympatizantů duhových barev, protože tvrdil, že kultura LGBT představuje ohrožení pro hodnoty a stabilitu společenskou, rodinnou a národní. V nastalé mediální bouři však nezůstal osamocen: předseda polské biskupské konference totiž vydal prohlášení na jeho podporu a na obranu práva kritizovat ideologii gender ve veřejné debatě. Na toto volání odpověděli jeho kolegové v České republice, na Slovensku a v Maďarsku. Přední biskupové těchto zemí nezůstali pasivní, zaujali veřejný postoj na obranu mons. Jędraszewského a projevili mu svou solidaritu při útocích, které na něho v těchto dnech mířily.
Tento poslední případ znovu ukazuje soudržnost, která existuje mezi evropskými církvemi a která je podpořena zvláštní vnímavostí na nebezpečí a potvrzení totalitních tendencí ve společnosti. Jedná se totiž o pastýře zocelené v letech komunismu. Další trait d'union je možno konstatovat v jednání méně vzrušeném, projeveném v Evropské unii také od některých dalších partnerů jako je mons. Jean-Claude Hollerich, arcibiskup v Lucemburku a předseda Comebacku, který před posledními volbami publikoval v Civiltà Cattolica určitý druh „evropského „programového manifestu“ s prohlášeními, která vyjadřovala znepokojení nad „suverénním rozhodováním zavádějícím, třeba nepřímým způsobem, řešení, která jsou v rozporu s ústavami a kulturou jednotlivých zemí“.
Obrana národní suverenity tedy pro velkou většinu evropských biskupů není zločin, ale právo: ukazuje to např. mons. Andreas Veres, biskup v Györu a předseda maďarské biskupské konference, ve veřejném prohlášení proti odsouzení, kterým Strasbourg postihl Orbánovu vládu, protože - jak říká prelát – hájila zájmy svého národa. V komuniké hlava maďarských biskupů také kritizuje řízení proudu migrantů, jaké prosazuje Brusel a požaduje od Budapešti.
Je to linie, jakou sdílí také kardinál Duka, český primas, podle kterého známá krize Starého kontinentu v posledních letech je způsobena politikou Merkelové a EU. Jako jeho maďarský kolega také český prelát neopomenul hájit svůj národ před obviněním, že není dostatečně otevřený pro přijímání utečenců a současně připomíná, že nejlepší řešení spočívá v pomoci poskytované těmto národům v jejich vlasti.
Ani polští biskupové nejsou v termínech migrační politiky zastánci „otevřených dveří“: Prohlásil to mons. Teadeusz Pieronek, bývalý sekretář biskupské konference, v reakci na spor a obvinění, že polská vláda je příliš konzervativní a odmítá přijímat utečence. Názor byl také vyjádřený před dvěma roky v Růženci na hranicích. Tato velmi zdařilá iniciativa polské biskupské konference spojená s modlitbami o pomoc a vzýváním Matky Boží, aby chránila Polsko a svět před sekularizací, byla světovým tiskem prezentována polemicky jako „ manifestace proti migrantům“.
Také mons. Stanislav Zvolenský, bratislavský arcibiskup, nikdy neskrýval rozpaky nad bruselskou politikou nekritického přijímání utečenců, kterou by chtěl Brusel zavést také v zemích Visegrádu. Podle hlavy slovenských biskupů by vzniklo nebezpečí, že aktuální proudy migrantů do Evropy by významnou islámskou složkou vytvářely radikální změnu naší civilizace. Aby se tomu zabránilo, je legitimní požadovat informace o náboženství, které tyto osoby vyznávají a ověřovat, nakolik je jejich vstup požehnáním pro naši společnost.
Všechny tyto postoje ukazují existenci „společné fronty“ prelátů Maďarska, Polska, Česka a Slovenska, a jak je vidět v těchto dnech na útocích proti arcibiskupovi z Krakova, netýká se to pouze migrační politiky, ale také dalších důležitých témat, kde na prvním místě stojí rozpornost ideologie gender spolu s obranou křesťanských kořenů Evropy i podporou života a rodiny.
Nico Spuntoni, Nova Bussola Quotidiana
