Duše, duše
To je volání mého srdce, ó můj Ježíši, když se blížím k Tvému svatostánku: je to ozvěna Tvého božského Srdce, která vytrvale zaznívá v mém srdci.
Mojí největší trýzní, můj Eucharistický Ježíši, můj živote, je pochopit, že Tvé božské Srdce mě žádá o duše, a já jich nemám k dispozici milion, abych Ti je nabídla.
To, co vidím, to co slyším, čeho se dotýkám, jakoby vše opakovalo: Duše, duše!. Toto volání mě probouzí uprostřed noci a já, Pane mého života, Ti mohu dát jen jednu, tu moji ubohou duši, která se nabízí jako oběť, aby miliony dalších duší byly spaseny a staly se Tvou slávou.
Jaké je to mučednictví pro srdce, které Tě miluje, když musí potlačit svou horoucí touhu po duších, protože Ti je nemůže dát!
Tato bolest převyšuje každou bolest, vidět Tě, můj Ježíši, jako jsi urážen, opuštěn, zraňován a pohrdán dušemi, které jsi vykoupil! Ale mohu se postavit do dlouhé řady bez poskvrny svědomí, před tento oltář? Neurazila jsem tolikrát Tvé srdce svou nevěrností a nevděčnostmi?
Kde jsou důkazy lásky, kterou k tobě chovám? Co jsem pro Tebe dosud udělala? Kde jsou vítězství nad mými špatnými sklony?
Můj Ježíši, ty jsi mi projevil tak velkou lásku svým pokořením, utrpením, Tvými trny a hřeby, svým mlčením, láskou, a co jsem já vykonala pro Tebe?
Stydím se to říct, Ty víš, čím jsem byla, čím jsem; proto s pomocí Tvé milosti, má duše nyní i nadále nechť je více čistá, pokorná, umrtvovaná, abych tě více těšila. Jestliže nemám vliv na jiné duše, ať alespoň víc zdokonalím tu svoji, drahý Ježíši, abys na ni mohl obrátit svůj zrak.
Ale i když si to nezasloužím, prosím Tě, dopřej mi, abych Ti mohla obětovat duše čisté, nevinné, odvážné a zamilované do Kříže.
Jsem jen prach a bláto, ale prosím Tě, Můj Milovaný, obrať ke mně svůj zrak a vyslyš mě.
Dopřej mi, abych Tě milovala s velkým žárem!
Prosím Tě, Ježíši, abych milovala ty, kteří Tě nemilují, otevři brány svého srdce těm, kteří nepřicházejí a netlučou, uzdrav ty, kteří mají zalíbení v tom, že Ti působí bolest a rány.
Můj Bože, nehleď na jejich zaslepenost a nevděčnost, ale vzpomeň na krev, kterou jsi pro ně prolil.
Zahraď svým nepřátelům cestu ke zlu, dej jim spatřit svou božskou dobrotivost a zachraň je.
Vyjdi jim vstříc, i když k Tobě nechtějí přijít, můj klanění hodný Ježíši, a odpusť jim všem bez výjimky.
Tím způsobem mi dáš duše, abych je obětovala, tím setřeš mé slzy, spasíš mnoho lidí, kteří by byli zatraceni. Ano, můj Ježíši, i kdyby tyto duše mě měly stát krev a život; ale především, Ježíši, měj soucit s mojí duší, abych byla Tvoje pro celou věčnost. Amen!
Blahoslavená Conchita Armida:
Před oltářem - 100 návštěv eucharistického Ježíše.
