Do úst a na kolenou
1. 8. 2020
Je nejvyšší čas připomenout, že Benedikt XVI. v dokumentu Corpus Domini zavedl, aby v papežské liturgii se svaté přijímání podávalo výlučně do úst klečících věřících.
Vysvětlení tohoto opatření Ufficio delle Celebrazioni Liturgiche del Sommo Pontefice bylo publikováno na webu Vaticano. Připomíná se zde, že od dob Otců se podává Eucharistie výlučně na jazyk věřícího, a to především ze dvou důvodů: aby se co nejvíce omezilo roztrušování drobných úlomků, a aby byla podpořena úcta věřících k Ježíši Kristu přítomnému v Eucharistii. Je zde také odvolání na sv. Tomáše Akvinského, který prohlašuje, že pro úctu k Nejsvětější Svátosti se Eucharistie nemá dotýkat nic, co není posvěceno, tedy kromě posvátných nádob a korporálu mají tuto výsadu pouze posvěcené kněžské ruce. Dále zdůrazňuje světec a učitel církve nezbytnost poklonit se Pánu před jeho přijetím, a takovým úkonem je pozice vkleče.
Sám Benedikt XVI. vysvětluje tento způsob sv. přijímání následovně: »Rozhodnutím, aby se Eucharistie přijímala na kolenou a do úst, chtěl jsem zdůraznit znamení hluboké úcty a zvýraznit vykřičníkem, že se jedná o skutečnou osobní přítomnost: jedná se zde o něco mimořádného! Je zde On a před Ním vždy padáme na kolena. Dejte pozor: Nejedná se o jakýkoliv společenský obřad, jehož se můžeme účastnit (Benedikt XVI.: Světlo světa. Papež, Církev a znamení doby. Rozhovor s Petrem Seewaldem. Citttà del Vaticano 2010).
Dne 10. dubna 2009 kardinál Cañizares Lovera, již jako prefekt Kongregace pro posvátné obřady, ale také jako apoštolský administrátor arcidiecéze Toledo během mše svaté v katedrále oznámil věřícím, že bylo zřízeno klekátko jako výzva pro věřící, aby přijímali Eucharistii tak, jak si to přeje papež, který umístil toto rozhodnutí do předpisů o svaté liturgii. To bylo publikováno 27. července v ACI Prensa/EWTN Noticias pod titulem: Es recomendable comulgar en la boca y de rodillas (è raccomandabile comunicarsi in bocca e in ginocchio (Je třeba přijímat do úst a na kolenou).
Kardinál Ranjith především ve funkci sekretáře Kongregace pro posvátné obřady a svátostnou kázeň v roce 2008 konstatoval, že s rozšířenou praxí podávat na ruku bude třeba skončit, protože to přineslo množství negativních důsledků, a přiznal s velkou pokorou, že to byl velký omyl a že tuto praxi je třeba v celé církvi opustit.
Kromě těchto citací kniha Mons. Laise přináší autoritativní potvrzení předmluvy prefekta pro božský kult kardinála Saraha k textu Federico Bortilo: je to krásná obrana postojů papežů Pavla VI. Jana Pavla II. a Benedikta XVI. Uvádíme některé úryvky:
»Vidíme nyní, jak víra v reálnou božskou přítomnost může ovlivnit způsob přijímání Eucharistie a naopak. Přijímat Eucharistii do ruky nepochybně silně podporuje disperzi úlomků a naopak pozornost věnovaná i nejmenším úlomkům, pečlivost při purifikaci posvátných nádob, nedotýkat se Hostie rukama se stávají vyznáním víry ve skutečnou osobní přítomnost Ježíše Krista i v těch nejmenších proměněných částečkách. Jestliže Ježíš je samotnou podstatou Eucharistického Chleba a jestliže velikost úlomků jsou jen vlastnosti chleba, pak má malý význam, zda úlomek hostie je malý nebo velký. Podstata zůstává stejná! Je to stále On. Jestliže se naopak úlomkům nevěnuje pozornost, jestliže se rozdává způsobem, že úlomky se mohou rozptylovat, tak to buď znamená, že v nich není Ježíš, nebo je jen do určitého bodu. Proč tak trváme na podávání ve stoje a na ruku? Protože je to znamení nedostatečné podřízenosti Božím znamením. Kéž se nikdo z kněží neodváží uplatňovat svou vlastní autoritu v této otázce a nepřístojně jednat s těmi, kteří touží přijímat na kolenou a do úst: přicházejme jako děti a přijímejme pokorně - na kolenou a na jazyk Tělo Kristovo.
»Pán povede spravedlivého pro 'správných cestách', nikoliv po vytáčkách (Sap 10,1); kromě výše uvedených teologických důvodů způsob, jakým se rozšířila praxe přijímání do ruky, jeví se jako něco, co neodpovídá Božím cestám«. A kardinál uzavírá: »Kéž tato kniha dodá odvahy kněžím a věřícím, kteří vedeni příkladem Benedikta XVI. - který v posledních letech svého pontifikátu chtěl a podával svaté přijímání na kolenou a do úst – zatouží posluhovat a přijímat Eucharistii tím způsobem, který je nejpřiměřenější samotné Svátosti. Přeji si, aby se to stalo objevením a šířením oné krásy a pastorační hodnoty tohoto způsobu. Podle mého názoru a mého soudu je to velice důležitá otázka, o které musí dnes církev vážně uvažovat. Je to poslední úkon bohopocty a lásky, jakou může každý z nás nabídnout Kristu. Působí mi velikou radost, když vidím mnoho mladých, kteří si zvolili přijímat na kolenou a do úst.«
Na závěr bych chtěl připojit jedno svědectví dosud nevydaného dopisu, který Mons. Laise napsal papeži Benediktovi XVI. (s nímž měl letité styky a navštívil ho jako prefekt pro nauku víry v roce 2005): »Mám zato, že synoda o Eucharistii by se měla věnovat zpytování svědomí týkajícímu se rozšíření a povolení přijímání na ruku takřka v celé církvi, i když v roce 1969 to bylo povoleno jen některým evropským církvím na žádost jejich pastýřů.
Nicola Bux Nuova Bussola Quotidiana