Atentát na katedrálu a drát ze Svaté Marty
1. července založil „neznámý pachatel“ požár v katedrále arcibiskupa v Managui s použitím „molotov-kokteilu“. Požár zničil drahocenný krucifix ze 17. století.
Vatikán hovoří o „činu nenávisti vůči církvi“ a odvolává se přitom na prohlášení arcibiskupství v Managui. Je v něm řeč o „záměrně plánované akci“.
Papež řekl v nedělním Angelus: „Myslím na lidi v Nikaragui, kteří trpí vzhledem k atentátu na katedrálu v Managui, při kterém byl poškozen – takřka zničen – nejvzácnější obraz Krista, který byl po staletí uctíván. Milí bratři a sestry, jsem vám nablízku a modlím se za vás.
Církvi nepřátelští sandinisté
Pozadím této „agrese“, která“ uráží a zraňuje katolické společenství, je pronásledování církve sandinistickým režimem a prezidentem Danielem Ortegou. Nikaragua byla několik desetiletí soukromou říší rodiny Somoza, která byla roku 1979 při povstání svržena. Toto povstání podporovaly různé kruhy, k neaktivnějším a nejrozhodnějším patřily ty, které organizovala Kuba a Moskva. S podporou sympatisovala i část církve. Tehdejší sandinistická vláda Daniela Ortegy platila za „kněžský kabinet“. Patřili k němu tři kněží, vyznavači teologie osvobození.
Sandinistická revoluce patřila v 80. letech k povinnosti západoevropských neomarxistů
Jan Pavel II. a Benedikt XVI. se pokoušeli učinit těmto třenicím konec tím, že potlačovali vliv marxistických diktátorů z Moskvy a Havany, aniž by omezovali katolickou péči o chudé a trpící.
Na nové cesty vykročil Bergoglio, který rehabilitoval teology osvobození. Patřili k nim dva „kněžští ministři“, které krátce před jejich smrtí zbavil církevních trestů. Mighuele D´Escoto a Ernesto Cardenal, kterého internetový portál NBK nazval „bezohledným revolucionářem“.
Ke strategii Svaté Marty patří objímání s druhým sandinistickým režimem, který si Daniel Ortega zařídil v druhé „demokratizační fázi“. Církev v Nikaragui, která dobře zná tyto poměry, se od tohoto režimu distancuje a v minulosti ho kritizovala za omezování lidských práv. Sandinisté reagovali zvýšeným násilím, které se obrátilo přímo proti církvi. V tomto období bylo v zemi zničeno více než dvacet kostelů.
Na katedrálu v Managui byl proveden atentát již v minulém roce. Příslušníci režimu vtrhli do katedrály, kde jeho protivníci drželi hladovku za osvobození politických vězňů. 5. prosince 2018 homoaktivistka zaútočila kyselinou na zpovědníka. Stalo se tak dva dny poté, co Ramon Mercedes Cabrera uveřejnil video s vyhrůžkami násilí proti kardinálovi Brenez Solórzanovi a proti všem katolíkům.
Navzdory otevřenému nepřátelství sandinistů, které zažil již Jan Pavel II., zdržuje se Bergoglio jakékoliv kritiky. Roku 2018 poslal Ortegovi gratulace, které si režim interpretuje jako proticírkevní.
V uplynulých letech se v postoji Vatikánu vůči církvi v Managui a kardinálu Brenesovi ze strany sv. Marty projevují zřetelné trhliny. Atentát na katedrálu tyto rozdílné postoje ještě více zdůraznil. Současný papež se výrazně odlišuje od svých předchůdců. U žádné jiné země to není tak křiklavé jako u Nikaragui.
Ortega, jehož lidé páchají atentáty proti církvi a který obviňuje biskupy své země z přípravy státního převratu, nazývá Františka svým přítelem.
Útok na katedrálu je projevem politického klimatu v zemi sandinistického režimu.
Giuseppe Nardi - Katholisches
