27. února
27. února - Desáté zjevení Panny Marie v Lurdech (1858)
Maria je Matkou Krista nejen v řádu přirozeném, ale také v rovině nadpřirozené. Je Matkou jako Snoubenka Ducha Svatého. Proto jako Dcera nebeského Otce je také předobrazem Církve. Její mateřství je panenské i snoubenecké, je vnímavá a otevřená vůči milosti, se kterou dokonale a věrně spolupracuje. Maria je dokonalým uskutečněním lidského souladu s božskou milostí, proto je naší Matkou v řádu milosti, je pro nás novým rájem: »Skrze své Nanebevzetí představuje eschatologický ráj, který je v ní anticipován. Skrze své božské a panenské mateřství, které má v ní své ústřední místo, javí se Maria jako Ráj, ve kterém Bůh nachází své zalíbení a kde se s potěšením prochází za ranního vánku, zahrada zavřená, kde se uskutečňuje zasnoubení Boha s lidstvem« (Ch. Moeller, Mentalita moderna e evagelizzazione). Proto v ní nacházíme Krista, nového Adama, a v Kristu samotného Boha ( per Mariam ad Jesum, per Jesum ad Mariam, neboť kdo nechápe Marii, nechápe Ježíše. Jsou to dvě tajemství, která s navzájem vysvětlují). »Jako dokonalý tvor, Boží ráj, Maria dokonale uskutečňuje stvořitelskou ideu a v ní ideu spolupráce s milostí a s Božím dílem« (tamt.).
Ivo Císař Spadon, Nejsvětější Maria v křesťanské víře a životě
Ave Maria, gratia plena, Dominus tecum. Benedicta tu in mulieribus, et benedictus fructus ventris tui, Jesus. Sancta Maria, Mater Dei, ora pro nobis peccatoribus, nunc et i hora mortis nostrae. Amen.
